Kapitola VIII – Jak kázal ptákům; jak jej poslouchala nerozumná zvířata a beze strachu k němu přicházela a jak vodu proměnil ve víno.

37. ₁ Když jednou blažený František, muž plný holubičí prostoty, procházel jako obvykle Spoletským údolím, stalo se, že nedaleko městečka Bevagna viděl, jak se slétlo velké množství ptáků různých druhů. ₂ Poněvadž pro velikou lásku ke Stvořiteli choval obdivuhodnou náklonnost i ke všem tvorům, nechal své bratry na cestě a rychle běžel k místu, kam se ptáci slétli, neboť, jak bylo jeho zvykem, je chtěl pozdravit, jako by měli lidský rozum. ₃ Když viděl, že před ním neodlétají, podivil se tomu a popošel k nim; ale ani pak žádný z nich při jeho příchodu neodlétl. ₄ Muž Boží se proto velmi zaradoval a povzbuzoval je, aby pozorně naslouchali Božímu slovu. ₅ Mezi jiným jim říkal mnoho prostých slov jako: „Moji bratři ptáci, máte velice chválit a milovat svého Stvořitele, ₆ který vás odívá peřím, takže pomocí křídel se můžete vznášet nad zemí, a který vám, ušlechtilejším tvorům, dává přebývat v čistějším vzduchu. ₇ Nesejete ani nežnete ani neshromažďujete do stodoly¹, a on vás bez vašeho přičinění živí a bohatě vám obstarává všechno potřebné.“ ₈ Tito ptáčkové s otevřenými zobáčky, s rozpjatými křídly a nataženými krčky, po svém způsobu se tak podivuhodně chovali, dívali se na Božího světce, který k nim takto promlouval, a zdálo se, že jeho slovům pečlivě naslouchají. ₉ Svatý František procházel jejich středem² a vracel se zpět a přitom se jich hábitem dotýkal, jak chtěl. ₁₀ Nehnuli se z místa, dokud jim nepožehnal znamením kříže a nepropustil je. Potom i sám odešel.

₁₁ Před bratry se pak obviňoval z veliké nedbalosti, že doposud opomíjel ptákům kázat. ₁₂ Od té doby muž Boží, v jehož ústech byla vždy chvála, totiž chvála Spasitele, nejen lidi nabádal, sám chválící, aby jej chválili, ₁₃ ale i ptáky a zvířata i jakékoli jiné tvory, jež nazýval bratry a sestrami, zval s horlivostí ke chvále Tvůrce všeho.

38. ₁ Ten, který se zcela podřídil vůli Stvořitelově, plným právem ovládal nižší tvory po vzývání jména Nejvyššího. Z časté zkušenosti poznával, že jej poslouchají.

₂ Abych uvedl aspoň jeden z mnoha případů, stalo se jednou u města Albiana, že chtěl kázat Boží slovo lidem tam shromážděným, ale nebylo možno jej slyšet pro přílišné štěbetání mnoha tam hnízdících vlaštovek. ₃ Proto ke švitořícím takto promluvil: „Moje sestry vlaštovky, přišel čas, abych promluvil já, protože vy jste toho dosud napovídaly už dost. Ale od této chvíle přestaňte mluvit, dokud se nenaplní slovo Páně³!“ ₄ A ony, jako by měly rozum, stále mlčely a ani neodlétly z toho místa, dokud kázání neskončilo. ₅ Když všichni přítomní ten zázrak viděli, chválili Boha a přáli si aspoň se dotknout šatu blaženého muže.

39. ₁ K blaženému Františkovi často přibíhala lesní zvířata jako do nejbezpečnějšího přístavu, a jako by měla rozum, poznávala, že je má rád.

₂ Když se zdržoval u vsi jménem Greccio, uviděl jednoho bratra, který nesl živého zajíčka chyceného do oka. ₃ Přemožen velkým soucitem, pravil tento velmi mírný muž: „Bratře zajíčku, pojď ke mně! Jak to, že ses dal oklamat?“ ₄ Bratr jej pustil a zajíček přiběhl do bezpečí Božího muže a lehl si na jeho klín, jak to dělávají domácí zvířata. ₅ Kolikrát ho muž Boží položil na zem, aby odběhl, tolikrát zas k němu přiběhl, aniž by hledal jinou svobodu, až pak přikázal bratřím, aby jej odnesli do blízkého lesa.

₆ Něco podobného udělal s divokým králíkem, když svého času pobýval na jezerním ostrově u Perugie.

40. ₁ Podobně též, když jednou seděl v loďce na jezeře u Rieti, dostal darem živou, dosti velikou rybu, lidově zvanou lín.

₂ Světec ji přijal ochotně a s radostí, ale ne jako pokrm, ale aby ji pustil na svobodu. Nazval toho lína bratrem a za modlitby a chvály jména Páně jej pustil do vody. ₃ Dokud se František modlil a chválil Boha, ryba si ve vodě hrála a od loďky neodplula, až ji po modlitbě propustil.

₄ Tak slavný Kristův vyznavač ovládal nejen živočichy, zvířata a ptáky, o čemž by se dalo dlouho podrobně vyprávět. Ale Bůh pro jeho poslušnost proměnil i neživé prvky v jinou přirozenost.

₅ Můžeme krátce zmínit alespoň jeden z podobných případů. ₆ Když tento světec kdysi těžce onemocněl u poustevny svatého Urbana, proměnila se mu zázračně voda ve víno. ₇ Stalo se, že po jeho vypití tak rychle nabyl zdraví, že nikdo nepochyboval o Božím zázraku.

 Další