Okružní list bratra Eliáše o smrti svatého Františka

Překlad: Bonaventura Štivar OFMCap.

Tento list mnozí odborníci považují za autentický (napsaný odpoledne 4. října 1226), i když je zvláštní, že Františkova stigmata jsou v něm popsána jinak než u Tomáše z Celana a Juliána ze Špýru. Je jisté, že br. Eliáš napsal list, ve kterém bratřím ohlašoval smrt sv. Františka, avšak je značně pochybné, že by to byl text dochovaný v té podobě, jak ji známe. Snad je to dílo pozdější nebo text, který vznikl přepracováním textu původního. Dochovaný list je totiž adresován francouzskému ministrovi, Řehoři z Neapole, a všem ostatním bratřím, ačkoliv podle kroniky Jordána z Giana napsal bratr Eliáš list všem ministrům Řádu. Informoval v něm nejen o smrti zakladatele, ale kde je také zval na kapitulu k volbě generálního ministra. Podle této kroniky se bratr Eliáš zmiňuje také o posmrtných zázracích svatého Františka. Je ale docela možné, že Jordán z Giana souhrnně uvádí více dokumentů napsaných bratrem Eliášem po Františkově smrti. Text Okružního listu není dochován v rukopisné tradici. Jeho nejstarší podoba se nachází v tištěném latinském spise H. Spoelbercha Speculum vitae beati Francisci et sociorum eius, který byl vytištěn v Anverse roku 1620. Na několika místech tento text také používá cursus. Na druhou stranu tomuto listu dodávají na věrohodnosti citace, které jsou z něj převzaty do 1Cel. Je tedy zatím nemožné rozhodnout, zda se jedná o opravdu původní znění listu, který bratr Eliáš skutečně napsal, či zda jde o pozdější dílo.

₁ Mému milovanému bratru Řehořovi¹, ministrovi bratří, kteří jsou ve Francii, i všem jeho i našim bratřím [posílá] pozdrav bratr Eliáš, hříšník.

₂ Místo, abych začal mluvit, vzdychám, a to právem. Nářek ze mne tryská jako voda, neboť čeho jsem se tolik obával, to mě postihlo a postihlo to i vás, čeho jsem se lekal, na mě dolehlo² a dolehlo to i na vás, neboť se vzdálil ten, kdo nás těšil³, a ten, který nás nosil ve svém náručí jako beránky, se odebral do dalekého kraje⁴. ₃ Ten, který naučil Jákoba zákonu života a poznání⁵ a Izraeli předal úmluvu pokoje⁶, milován Bohem i lidmi⁷, byl uveden do nejjasnějších příbytků. ₄ Měli bychom se kvůli němu velmi radovat, ale bolí nás to, neboť bez něho nás obklopují temnoty a přikrývá stín smrti⁸. ₅ Je to ztráta pro všechny, ale pro mne je zvlášť nebezpečná, neboť mne zanechala uprostřed temnot⁹, zavaleného mnohými úkoly a drceného nesčetnými pohromami. ₆ Proto vás zapřísahám: plačte se mnou, bratři, neboť jsem velmi zarmoucen a pláči spolu s vámi, protože jsme zůstali sirotky bez otce¹⁰ a byli jsme zbaveni světla našich očí¹¹.

₇ Vskutku pravým světlem byla¹² přítomnost našeho bratra a otce Františka nejen nám, kteří jsme mu byli blízko, ale i těm, kteří byli daleko¹³ od našeho slibu a života. ₈ Vždyť byl světlem vycházejícím z pravého světla¹⁴, které osvěcuje ty, kdo byli v temnotách a kdo seděli ve stínu smrti, aby vedlo jejich kroky na cestu pokoje¹⁵. ₉ To učinil jako pravé polední [světlo]. Vycházející z výsosti¹⁶ osvěcoval jeho srdce a v jeho vůli rozněcoval plamen lásky. ₁₀ [On pak] hlásal království Boží¹⁷, obracel srdce otců k synům a pošetilé k rozvážnosti spravedlivých a na celém světě připravil Pánu nový lid¹⁸. ₁₁ Daleko na ostrovy proniklo jeho jméno¹⁹ a celá země žasne nad jeho podivuhodnými skutky²⁰.

₁₂ Proto, synové a bratři, nechtějte se oddávat přílišnému zármutku, neboť otec sirotků²¹, Bůh, nás potěší svou svatou útěchou²². A jestli pláčete, bratři, plačte sami nad sebou, a ne nad²³ ním. ₁₃ Vždyť zatímco my uprostřed života jsme mrtví²⁴, on už přešel ze smrti do života²⁵. ₁₄ Radujme se proto, že dříve, než byl od nás vzat²⁶, jako druhý Jákob²⁷ všem svým synům požehnal a všem odpustil viny, kterých se kdokoliv z nás vůči němu dopustil skutkem či myšlenkou²⁸.

₁₅ A těmito slovy vám oznamuji velikou radost²⁹ a neobyčejný zázrak. ₁₆ Co je svět světem, nebylo slýcháno³⁰ o takovém znamení, leč u Božího³¹ Syna, kterým je Kristus Pán³². ₁₇ Nedlouho před smrtí se ukázalo, že náš bratr a otec je ukřižovaný pěti ranami, které jsou pravými Kristovými stigmaty, jež nosí na svém těle³³. ₁₈ Jeho ruce i nohy byly jako probodené hřeby, které prošly naskrz a zanechaly [po sobě] rány a černotu od hřebů³⁴. ₁₉ Jeho bok vypadal jako opravdu probodený kopím a často mokval krví.

₂₀ Dokud jeho duch žil v těle, nebyl pohledný a jeho tvář nebyla krásná³⁵ a ani jeden jeho úd nezůstal bez velkého utrpení. ₂₁ Jeho údy byly strnulé stažením nervů, jak to bývá u mrtvých lidí, ale po smrti byl krásného vzhledu³⁶, zářil podivuhodným jasem, byla radost se na něj podívat. ₂₂ A údy, které byly dříve strnulé, se staly velmi měkkými a ohýbaly se tam i onde podle jeho polohy jako u vláčného dítěte.

₂₃ Proto, bratři, velebte Boha na nebesích a vyznávejte ho přede všemi, neboť nám prokázal své milosrdenství³⁷. A uchovejte si vzpomínku na našeho otce a bratra Františka ke chvále a slávě toho, který ho vyvýšil mezi lidmi a oslavil ho před anděly³⁸. ₂₄ Modlete se za něj, jak to po nás předtím chtěl, a jeho proste, aby i nám Bůh dal spolu s ním účast na své svaté milosti. Amen.

₂₅ Náš otec a bratr František se vrátil ke Kristu v neděli, první noční hodinu, která předchází 4. říjnu. ₂₆ Vy tedy, nejdražší bratři, ke kterým dorazí tento list, po vzoru izraelského národa oplakávajícího Mojžíše a Árona, své slavné vůdce, dejte průchod slzám, neboť jsme byli připraveni o oporu tak velkého otce.

₂₇ Je zbožné a dobré radovat se s Františkem a je také zbožné oplakávat Františka. ₂₈ Jistěže je zbožné radovat se s Františkem, neboť on nezanikl, ale odebral se do nebeského tržiště, váček s penězi vzal s sebou, vrátí se domů až v den úplňku³⁹. ₂₉ Zbožné je oplakávat Františka, neboť ten, který vycházel a vcházel⁴⁰ jako Áron, přinášel nám ze své pokladnice věci nové i staré⁴¹ a těšil nás v každém našem soužení⁴², byl vzat z našeho středu⁴³ a my se teď nazýváme sirotky bez otce⁴⁴. ₃₀ Ale proto je psáno: „Na tebe se spoléhá ubožák, sirotkovi tys pomocníkem⁴⁵.“ Všichni, nejmilejší bratři, modlete se naléhavě, neboť jestliže hliněná nádoba byla rozbita v údolí synů Adamových, ₃₁ pak proto, že onen nejvyšší Hrnčíř se uvolil vytvořit novou a honosnější, která by byla nad množstvím našeho lidu a šla před námi do bitvy jako pravý Makabejec⁴⁶.

₃₂ A jelikož není marné prosit za mrtvé⁴⁷, proste za jeho duši Pána. ₃₃ Každý kněz ať odslouží tři mše svaté, jednotliví klerici ať se pomodlí žaltář a laici pětkrát Otčenáš. Klerici ať se společně slavnostně pomodlí vigilii. Amen.

bratr Eliáš, hříšník