Požehnání svaté Kláry

Různé rukopisy, ať už latinské či v národních jazycích, obsahují celkem tři různá Požehnání svaté Kláry. Jedno je adresováno sv. Anežce České (existuje pouze ve staré německé verzi), druhé Ermentrudě z Bruges (existuje pouze v přepise) a třetí obsahuje požehnání současným i budoucím sestrám. Posledně jmenované požehnání se nachází ve stejných rukopisech (z Messiny, z Madridu a z Upsally) jako Závěť svaté Kláry a spolu s ní sdílí i některé literárně – historické problémy. Ale kritika ho také považuje za jediné autentické. Sv. Klára ho vyslovila rovněž pár dní před svou smrtí, roku 1253. Zapsala ho některá ze sester či bratr Lev, který byl rovněž u lůžka umírající světice. Klára se i zde prohlašuje za sazeničku … svatého Františka (v. 6) a zdůrazňuje sesterský a mateřský prvek své spirituality, což činila i v listech sv. Anežce České. V rukopisech je její požehnání uvedeno těmito slovy: Začíná Požehnání téže svaté Kláry svým současným i budoucím sestrám.

1 Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého1.

2  vám Pán žehná a ať vás chrání;

3 vám ukáže svou tvář a smiluje se nad vámi.

4 Ať k vám obrátí svou tvář a obdaří vás pokojem2,

mé sestry a dcery, 5 i všechny ostatní, které přijdou a zůstanou v našem společenství, i další, jak přítomné, tak budoucí, které vytrvají až do konce ve všech ostatních klášterech chudých paní.

6 Já, Klára, služebnice Kristova, sazenička našeho přeblaženého otce, svatého Františka, sestra a matka vaše i ostatních chudých sester, i když nehodná, 7 prosím našeho Pána Ježíše Krista pro jeho milosrdenství a na přímluvu jeho přesvaté rodičky, svaté Marie, blaženého archanděla Michaela i všech svatých andělů Božích, blaženého Františka, našeho otce, i všech světců a světic3, 8 aby sám nebeský Otec vám dal a potvrdil toto své nejsvětější požehnání na nebi i na zemi: 9 na zemi tím, že vás rozmnoží v milosti a ve svých ctnostech mezi svými služebníky a služebnicemi ve své církvi bojující; 10 na nebi pak tím, že vás ve své církvi vítězné oslaví a pozvedne mezi své světce a světice.

11 Žehnám vám za svého života i po své smrti, jak jen mohu a víc než mohu, všemi požehnáními, 12 jimiž Otec milosrdenství4 požehnal a požehná [svým] synům a dcerám na nebi5 i na zemi 13 a [kterými] duchovní otec a matka požehnali a požehnají svým duchovním synům a dcerám. Amen.

14 Buďte vždy milovnicemi Boha, svých duší a všech svých sester; 15 a vždy horlivě zachovávejte, co jste Pánu slíbily. 16 Pán ať je vždy s vámi6 a vy ať jste stejně tak vždy s ním. Amen7.

Další

1 Srv. Mt 28,19.

2 Srv. Nm 6,24-26.

3 Sv. Klára se nespokojuje s všeobecným vyjádřením všech světců (do čehož automaticky patří i světice), ale přidává k tomu i světice, podobně jako ve verši 9 služebnice a ve verši 10 znovu světice. Snad tím chce zdůraznit roli žen v církvi vítězné i bojující.

4 Srv. 2 Kor 1,3.

5 Srv. Ef 1,3.

6 Srv. Lk 1,28.

7 Na konci rukopisů se nachází text přidaný písaři: Končí Požehnání naší přesvaté matky Kláry.

Přejít nahoru