Kapitola 7 – Odpověď paní Chudoby

₁ Na to odpověděla paní Chudoba s radostným srdcem, s veselou tváří a laskavým hlasem pravila: ₂ „Přiznám se vám, nejdražší bratři a přátelé, že od chvíle, kdy jste začali mluvit, jsem plná útěchy, překypuji radostí¹, neboť pozoruji vaši horlivost a již vím o vašich svatých předsevzetích. ₃ Vaše slova jsou pro mne vzácnější nežli zlato, než množství drahokamů, sladší jsou nad plástev medu². ₄ Nejste to vy, kdo mluvíte, ale Duch svatý mluví ve vás³ a jeho pomazání vás poučuje o tom všem⁴, co jste říkali o nejvyšším Králi, který mě jen svou milostí přijal za svou milou, a tak ze mě sňal mou pozemskou potupu⁵ a oslavil mě mezi nebeskými knížaty.

₅ Proto bych ráda, nebude-li vám to obtížné poslouchat, vyprávěla dlouhý, ale neméně užitečný příběh o mém životě, abyste se naučili, jak máte žít, abyste se líbili Bohu⁶, a vyhnuli se známému ohlížení se zpět, vy, kdo chcete položit ruku na pluh⁷.

₆ Nejsem nevzdělaná, jak si mnozí myslí, ale dost stará a bohatá počtem dní, znám řád věcí, mnohotvárnost stvoření a proměnlivost časů. ₇ Znám rozmary lidského srdce, částečně z letité zkušenosti, částečně z přirozeného důvtipu a částečně díky milosti.“

 Další