Kapitola 3 – Blažený František napomíná bratry

Když blažený František dostal radu od tak významných mužů, šel a vybral si několik jemu věrných druhů, s nimiž se spěšně odebral k hoře. I pravil svým bratřím: „Pojďte a vystupme na horu Páně a k domu paní Chudoby, aby nás naučila svým cestám a budeme chodit po jejích stezkách1!“

Když ze všech stran obhlédli výstup na horu, pro její nesmírnou výšku a strmost si někteří o tom povídali a říkali: 4  Kdo vystoupí na tuto horu2 a kdo dosáhne jejího vrcholu?“

Když se to dozvěděl blažený František, řekl jim: „Úzká je cesta, bratři, a těsná je brána, která vede k životu, a málo je těch, kdo ji najdou3. Svou sílu hledejte u Pána, v jeho veliké moci4, a všechno těžké se vám stane snadným. Odložte břemeno svévole, odhoďte tíhu hříchů a opásejte se jako silní muži. Zapomeňte na to, co je za vámi, a zaměřte se ze všech sil na to, co je před vámi5. Pravím vám, že každé místo, na které vkročí vaše noha, bude vaše6. Vždyť dechem7 před vaší tváří je Kristus Pán, který vás pouty lásky8 táhne k vrcholu hory. 10 Podivuhodné je, bratři, zasnoubit se s Chudobou; ale snadno se budeme moci radovat z její náruče, neboť jakoby ovdověla paní národů9, malou a pohrdanou se stala královna ctností. 11 Není tady ani v celém okolí nikoho, kdo by se odvážil pozdvihnout hlas, není nikoho, kdo by se postavil proti nám, není nikoho, kdo by právem mohl zabránit této spásonosné úmluvě. 12 Všichni přátelé jí pohrdli a stali se jejími nepřáteli10.“ 13 A na ta slova se všichni vydali za svatým Františkem.

 Další

1 Srv. Iz 2,3.

2 Srv. Žl 23[24],3.

3 Srv. Mt 7,14.

4 Srv. Ef 6,10.

5 Srv. Flp 3,13.

6 Srv. Dt 11,24.

7 Srv. Pláč 4,20.

8 Srv. Oz 11,4.

9 Srv. Pláč 1,1.

10 Srv. Pláč 1,2.

Přejít nahoru