Kapitola 29 – Souhlas Chudoby

₁ Při těchto slovech se hnulo srdce¹ paní Chudoby, a protože je jí vlastní stále se slitovávat a vždy ušetřit, nemohla se již zdržet, přiskočila, objala je, každému dala políbení pokoje a řekla: ₂ „Hle, již jdu² s vámi, moji bratři a synové, neboť vím, že skrze vás mnohé získám.“

₃ Blažený František se nemohl od radosti ani vzpamatovat a začal nahlas chválit Všemohoucího, který neopouští ty, kteří v něho doufají, a pravil: ₄ „Dobrořečte Pánu všichni jeho vyvolení, radujte se a vzdávejte mu díky³, neboť je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné⁴.“

₅ A sestupovali z hory a vedli paní Chudobu na místo, kde se přebývali; bylo totiž kolem poledne⁵.

 Další