Kapitola 28 – Blažený František s bratry odpovídá Chudobě
1 Při těchto slovech blažený František se svými bratry padl k zemi, hluboce se poklonil, vzdal díky Bohu a řekl: 2 „Je to tak, naše paní, jak to říkáš, a nic nelze vytknout tomu, co jsi pravila. 3 Pravda je, co jsme slyšeli ve své zemi o tvých výrocích a o tvé moudrosti. Ba mnohem větší je tvá moudrost nežli pověst, kterou jsme slyšeli. 4 Blažení jsou tvoji lidé a blažení jsou tvoji služebníci, kteří stojí před tebou ustavičně a slyší tvou moudrost. 5 Ať je požehnán navěky Pán, tvůj Bůh, který si tě oblíbil a zamiloval si tě na věky a ustanovil tě královnou, abys vykonávala milosrdenství a spravedlnost1 nad jeho služebníky. 6 Jak dobrý a milý je tvůj duch2, který kárá zbloudilé a napomíná hříšníky!
7 Hle, paní, pro lásku věčného Krále, kterou k tobě chová, a pro lásku, kterou ty chováš k němu, tě zapřísaháme, neodmítej nám, po čem toužíme3, ale jednej s námi podle své vlídnosti a svého milosrdenství4. 8 Vždyť veliké a nepopsatelné jsou tvé skutky, proto neukázněné duše od tebe zbloudily5. 9 A protože kráčíš sama, ze všech stran nepřístupná jak vojsko v hradní tvrzi6, pošetilci s tebou přebývat nemohou. 10 Avšak my jsme tvoji služebníci a ovce tvé pastvy7. Na věčnost a na věky věků přísaháme a umiňujeme si, že se budeme držet tvých spravedlivých soudů8.“
1 Srv. 1 Král 10,6-9.
2 Srv. Mdr 12,1.
3 Srv. Žl 77[78],29.
4 Srv. Sir 50,24.
5 Srv. Mdr 17,1.
6 Srv. Pís 6,4.
7 Srv. Gn 50,18; Žl 78[79],13.
8 Srv. Žl 118,[119],106.