Kapitola 25 – Chudoba je napomíná, aby se k ní vrátili

₁ „Bolestně jsem naříkala a pravila jsem jim: »Vraťte se, odpadlí synové, a uzdravím vaše odpadlictví¹. Chraňte se před každou chamtivostí, která je modloslužbou², neboť lakomec se nenasytí penězi³. ₂ Vzpomeňte si na dny minulé. Sotva se vám dostalo světla, už jste museli mnoho zápasit a trpět⁴! Nechtějte být dětmi odpadu, jenž vede k záhubě, nýbrž [dětmi] víry, která vede ke spáse⁵. ₃ Kdokoli pohrdne zákonem Mojžíšovým, na svědectví dvou nebo tří svědků propadne bez milosrdenství smrti. ₄ Oč hroznější trest myslíte, stihne toho, kdo by šlapal po Božím Synu, kdo by pokládal za něco všedního krev Úmluvy, skrze kterou se mu dostalo posvěcení, a kdo by se posmíval duchu milosti⁶? ₅ Vezměte si to proto k srdci, odpadlíci⁷, neboť i když má někdo nadbytek , jeho život není zajištěn tím, co má⁸.«

₆ Ale oni na to rozhořčeně odpovídali: »Jdi pryč, bídnice, odstup od nás, nechceme znát tvoje cesty⁹.«

₇ A já jsem jim řekla: »Smilujte se, smilujte se nade mnou alespoň vy, přátelé moji. Proč mě bezdůvodně pronásledujete¹⁰? ₈ Což jsem vám neřekla, že mé a vaše mravy se k sobě nehodí? Hle, mrzí mne, že jsem vás kdy spatřila!«“

 Další