Kapitola 2 – Prosí, aby mu ukázali, kde bydlí Chudoba

₁ Když blažený František k nim došel, řekl jim: „Ukažte mi, snažně prosím, kde bydlí paní Chudoba, kde pase, kde v poledne táboří¹, neboť láskou k ní hynu².“ ₂ Oni mu však odpověděli a pravili: „Dobrý bratře, seděli jsme zde po čas a časy a půl času³ a často jsme ji viděli projít kolem, protože početní [byli, kdo] ji hledali. ₃ Mnozí ji občas doprovázeli, ale často se vracela sama a nahá, bez jakýchkoli šperků, bez čestného doprovodu i bez roucha, které by ji zakrývalo. ₄ Hořce plakala a říkala: »Synové matky mé proti mně brojili⁴.« ₅ A my jsme jí říkali: »Měj strpení⁵, neboť spravedliví tě milují.«

₆ A teď, bratře, vystoupila na velikou a vysokou horu⁶, kterou jí určil⁷ Bůh. Přebývá na svatých horách, neboť Bůh ji miluje nade všechna Jakubova sídla⁸. ₇ Obři se nemohli dotknout šlépějí jejích nohou a orlové nemohli vzlétnout až k jejímu hrdlu. ₈ Chudoba je zvláštní věc, kterou opovrhuje každý člověk, neboť ji nelze najít v krajích, kde lidé žijí pohodlně⁹. ₉ Proto je skryta jejich zrakům i nebeskému ptactvu je utajena¹⁰. Bůh rozumí její cestě, jen on zná její místo¹¹.

₁₀ Jestliže však ty, bratře, se k ní chceš dostat, svleč své sváteční šaty a odhoď všechnu zátěž i hřích, který se na tebe lepí¹², neboť nebudeš-li nahý, nebudeš moci vystoupit k té, která se uchýlila do takové výše. ₁₁ Protože však je dobrotivá¹³, snadno ji spatří ti, kdo ji milují, a naleznou ji ti, kdo ji hledají¹⁴. ₁₂ Přemýšlet o ní, bratře, je pravá rozumnost, a kdo kvůli ní bdí, brzy je bez starostí¹⁵. ₁₃ Vezmi proto [s sebou] věrné druhy, aby ses s nimi při výstupu na hory mohl poradit a aby ti pomohli, neboť běda samotnému! ₁₄ Padne-li, nemá, kdo by ho zdvihl. Padne-li jeden, druhý ho podepře¹⁶.“

 Další