Kapitola 16 – Chamtivost

₁ „Tou je chamtivost, čímž se rozumí nezřízená touha po získávání či udržení si bohatství. ₂ Dali jí zbožnější jméno, aby nevzbudili dojem, že mě zcela opustili, neboť s mou pomocí se pozvedli z prachu a byli pozvednuti z bláta. ₃ Přátelsky se mnou o ní mluvili, avšak jejich lstivost byla horší než hněv. ₄ A i když zpustošení města, položeného na hoře, se nemůže skrýt¹, přesto jí dávali jméno Rozumnost či Starostlivost, ač takovou rozumnost je třeba spíše nazývat popleteností a takovou starostlivost, která je zaopatřením se všemi dobry, spíše zhoubným zapomněním.

₅ Říkali mi: »Tvá je moc, tvé je království², neboj se! ₆ Je dobré být horlivým ve zbožných skutcích, zdržovat se i dovolených požitků, podělovat potřebné, dávat něco chudým.«“

 Další