IX. kapitola

O vodnatelných a tělesně postižených

70. V městě Fano byl jistý člověk stižen nemocí vodnatelnost. Ten dosáhl skrze blaženého Františka toho, že byl z této nemoci zcela uzdraven.

71. Jedna žena z města Gubbio, která ležela ochrnutá na lůžku, když pro své uzdravení třikrát vzývala jméno blaženého Františka, byla své nemoci zbavena a tak uzdravena.

72. Jedna dívka z Arpina v soranské diecézi byla nemocí ochrnutí držena v takovém sevření, že měla údy tak zdeformované a šlachy tak zkrácené, že nemohla vykonávat žádnou lidskou činnost, a spíše se zdálo, že je svírána démonem, než že v ní žije lidský duch. Byla drcena takovou silou nemoci, že vypadala, jako by se docela vrátila do kojeneckého věku. Tehdy ji její matka z Božího vnuknutí přinesla v kolébce do kostela blaženého Františka, postaveného u Vicalvi. Tam prolévala slzy a opakovala prosby, načež byla dívka zbavena každé těžkosti nemoci a vrátila se k dřívějšímu věku i zdraví.

73. V tomtéž městě ochrnul jeden mladík tak, že nemohl otevřít ústa a šilhal. Matka ho proto dopravila do kostela již zmíněného výše. Když se chlapec už nemohl ani hýbat, pokorně se za něho modlila, a dříve než došla domů, vrátilo se mu bývalé zdraví.

74. V Poggibonsi jedna dívka, jménem Ubertina, trpěla jak těžce, tak i nevyléčitelně nemocí padoucnice; její rodiče se vzdali naděje na lidský lék a usilovně se dovolávali pomoci blaženého Františka. Proto oba jednomyslně slíbili, že se každoročně v předvečer svátku blaženého otce budou postit a v den jeho slavnosti pohostí několik chudých, jestliže jejich dceru zbaví tak zlé nemoci. Jakmile slib vyslovili, dívka zcela uzdravena vstala a později již žádné následky zhoubné choroby nepocítila.

75. Petr Mancanella, gaetánský občan, ztratil pro nemoc ochrnutí dlaň i paži a ústa měl zkřivená až k uchu. A zatímco se řídil radami lékařů, pozbyl zrak i sluch. Nakonec se pokorně odevzdal blaženému Františkovi, a tak byl pro zásluhy blaženého muže uzdraven ze všech zmíněných neduhů.

76. Jistý občan z Todi byl tísněn takovým revmatismem, že si kvůli síle bolestí téměř nemohl ani odpočinout. Nakonec, když se zdálo, že je ve stavu úplného vyčerpání, a žádný lékařský prostředek mu neulevil, dovolával se před jedním knězem blaženého Františka, a jakmile vyslovil slib, dosáhl bývalého zdraví.

77. Jeden člověk, jménem Bontadoso, trpěl tak velikými bolestmi nohou, že se téměř nemohl hýbat, a nejedl ani nespal; jeho žena mu poradila, aby se pokorně odevzdal blaženému Františkovi. On tedy, trýzněn velikou bolestí, i když tvrdil, že nevěří, že je svatý, se na neodbytné naléhání své ženy odevzdal tímto způsobem: „Odevzdávám se,“ řekl, „svatému Františkovi a věřím, že je svatý, jestliže mě do tří dnů z této nemoci uzdraví.“ A hned k vlastnímu údivu vstal a také postrádaný spánek se mu vrátil.

78. Jedna žena ležela pro svou nemoc po mnoho let na lůžku, a když se nemohla nijak hýbat, byla blaženým Františkem uzdravena. A pak vykonávala povinnosti svého životního stavu.

79. Jeden mladík z města Narni byl po deset let sužován velmi vážnou nemocí, takže byl celý oteklý a nedalo se to vyléčit žádným lékem. Matka ho odevzdala svatému Františkovi a od něj hned obdržel dar zdraví.

80. Ve stejné obci měla jedna žena po osm let zchřadlou ruku, takže jí nemohla vykonávat žádnou práci. Ve snu se jí zjevil blažený František, ruku jí narovnal a uschopnil ji tak ke vší práci.

 Další

 

Přejít nahoru