I. kapitola

Jak podivuhodně vznikl jeho Řád

1. Když jsme se rozhodli popsat zázraky našeho přesvatého otce Františka, hned na počátku je nutné se zmínit o tom slavném zázraku, kterým byl svět napomenut, povzbuzen a naplněn bázní. Tím zázrakem totiž byl vznik Řádu, neplodná plodnost, která porodila tak početný lid. Starý svět, zapáchající hnilobou neřestí, se jevil otupělý vůči apoštolskému způsobu života, noc hříchů dostoupila svého vrcholu a posvátné vědy mlčely, když tu se náhle objevil na zemi1 nový člověk, najednou povstalo nové vojsko a lidé se divili znamením nové apoštolské horlivosti. Brzy vyšla na světlo2 dávno pochovaná dokonalost prvotní církve, o jejíchž velikých skutcích svět četl, ale příklady neviděl. Proč by nemohli být poslední prvními3, když se již podivuhodně obrátila srdce otců k synům a srdce synů k otcům4? Což je možné pohrdat dvěma Řády, které mají tak slavné a jedinečné poslání, a nevidět v nich znamení veliké blízké budoucnosti? Vždyť od apoštolské doby nebylo napomenutí světu tak jednoznačné a podivuhodné.

Také je třeba se podivovat nad neplodnou plodností. Neplodný a suchý se zdá tento chudý Řád, od něhož je daleko každá pozemská vláha. 10 Vskutku neplodný, protože nežne ani neshromažďuje do sýpky5 a na cestu Páně si nebere plnou mošnu6. 11 A přesto tento světec uvěřil naději, kde už naděje nebylo7, že dostane svět za dědictví8, a nepovažoval své tělo za odumřelé a Sářino lůno za neplodné9, když z něho Boží mocí povstal izraelský národ. 12 Tento Řád, jak je zřejmé, nespravuje vinné sklepy ani přeplněné stodoly nebo rozsáhlé statky, ale podivuhodně se ve světě živí onou chudobou, která ho činí hodným nebe. 13 Slabost Boží je silnější než lidé10, našemu kříži přidává slávu a chudobě opatřuje hojnost!

14 Viděli jsme, že tato vinice se ve velmi krátkém čase rozšířila a vyhnala své ratolesti a úponky od moře až k moři11. 15 Lidé přicházeli odevšad, sbíhaly se zástupy, které se rychle jako živé kameny12 připojovaly k jedinečné stavbě tohoto podivuhodného chrámu13. 16 Vidíme, že se za krátkou dobu tento Řád nejenom rozmnožil ve svých synech, ale byl také oslaven, když máme jistotu, že mnozí, které Řád zrodil, dosáhli mučednické palmy, a mnohé další uctíváme jako ty, kdo projevili svou úplnou svatost a byli zapsáni do katalogu svatých. 17 Ale teď se již vraťme k tomu, který je hlavou těchto všech a o němž nyní hodláme vyprávět.

 Další

1 Srv. Mdr 18,14-15.

2 Srv. Job 28,11.

3 Srv. Mt 19,30.

4 Srv. Mal 4,6; Lk 1,17.

5 Srv. Mt 6,26.

6 Srv. Lk 9,3.

7 Srv. Řím 4,18.

8 Srv. Řím 4,13.

9 Srv. Řím 4,19.

10 Srv. 1 Kor 1,25.

11 Srv. Žl 79[80],12.

12 Srv. 1 Petr 2,5.

13 Srv. Mk 13,1.

Přejít nahoru