XI. kapitola
Jak je církev chránila před pronásledovateli
44. 1 Po jedenácti letech od založení Řádu, když počet bratří vzrostl, byli zvoleni ministři a byli posláni s několika bratry téměř do všech krajů světa, kde byla vyznávána katolická víra.
2 V některých krajích byli přijati, ale nedovolovali jim tam stavět žádná obydlí. 3 Odněkud byli i vyhnáni, protože se lidé obávali, že bratři nejsou pravověrní křesťané, když doposud neměli Řeholi papežem schválenou, ale jen povolenou. 4 Proto zakoušeli mnoho protivenství od kleriků i laiků, lupiči byli oloupeni a k blaženému Františkovi se vrátili velmi stísněni a sklíčeni. 5 Taková protivenství museli snášet v Uhrách a v Německu i v jiných zaalpských zemích.
6 Bratři to všechno oznámili zmíněnému kardinálovi, pánu z Ostie. 7 Ten si k sobě zavolal blaženého Františka, uvedl ho k panu papeži Honoriovi, protože pan Inocenc již zemřel1, a dal sepsat další Řeholi, která měla být potvrzena a pečetí jmenovaného papeže velmi pevně posílena.
8 V té Řeholi prodloužil termín kapituly2, aby ti bratři, kteří se zdržují ve vzdálených krajích, byli ušetřeni přílišné námahy.
45. 1 Blažený František pak žádal pana papeže o jednoho kardinála, který by byl správce, ochránce a napravovatel tohoto Řádu, jak bylo stanoveno v oné Řeholi3. 2 A tak jim dal jmenovaného pána z Ostie.
3 Ten poté, co dostal pověření od pana papeže, roztáhl své paže k ochraně bratří a poslal k mnoha prelátům, u nichž bratři zakoušeli mnohá příkoří, list, aby nekladli bratřím překážky, ale spíše aby jim svou radou a pomocí dopomohli k tomu, aby na jejich území kázali a usadili se tam, protože jsou dobrými řeholníky, církví schválenými. 4 Také mnozí další kardinálové posílali své listy za stejným účelem.
5 A tak na další kapitule, když obdrželi ministři od blaženého Františka dovolení přijímat bratry do Řádu4, byli posláni zpět do těch krajů a měli s sebou potvrzenou Řeholi a kardinálův list, jak jsem již řekl. 6 Když tedy preláti viděli Řeholi potvrzenou nejvyšším veleknězem a list podávající dobré svědectví o bratřích od kardinála, pána z Ostie, i dalších kardinálů, dovolovali jim na svých územích stavět, bydlet i kázat.
7 Když se tak stalo a bratři tam mohli zůstat a kázat, poznávali mnozí jejich pokorné chování, počestné mravy a lahodná slova. Přicházeli proto k bratřím a přijímali hábit svatého Řádu.
8 Když blažený František poznal, jakou důvěru a náklonnost má ostijský pán k bratřím, miloval ho hlubokou láskou, 9 a když mu psal, oslovoval ho takto: „Ctihodnému Otci v Kristu, biskupovi celého světa.“
10 Zanedlouho poté byl zmíněný pán z Ostie, podle prorockých slov blaženého Františka, zvolen na apoštolský stolec a přijal jméno papež Řehoř IX5.
1 Papež Inocenc III. zemřel 16. července 1216. Legenda zde shrnuje několik historických událostí, neboť jedinou potvrzenou řeholí byla ta z roku 1223. Zřejmě má na mysli ono ústní dovolení Inocence III.
2 Srv. Řeh 8,2-3.
3 Srv. Řeh 12,3.
4 Srv. Řeh 2,1.
5 Honorius IV. zemřel 18. března 1227. Den poté byl zvolen za papeže kardinál Hugolin, tedy Řehoř IX., který zemřel 22. srpna 1241.