Parafráze na Otčenáš

U této modlitby nelze stanovit dobu vzniku. Nejedná se o výklad modlitby Páně, jako třeba u Cypriána, Tertulliána či Origena, ale František se tuto modlitbu modlí svým vlastním způsobem verš po verši a meditativně ji rozvádí. Některé rukopisy uvádějí název Modlitba sv. Františka na Otčenáš, jiné např. Toto je Otčenáš, který blažený František říkal při všech hodinkách s chválami. Takové komentáře a parafráze modlitby Páně byly ve Františkově době v módě a vyskytují se názory, že sv. František nějakou předlohu použil a tvořivě si ji přizpůsobil, ale dosud se nenašla taková, která by se podobala jeho modlitbě.

₁ Ó nejsvětější Otče náš¹: Stvořiteli, Vykupiteli, Utěšiteli a Spasiteli náš.

₂ Jenž jsi na nebesích²: v andělech a svatých; osvěcuješ je k poznání, protože ty, Pane, jsi světlo³; rozněcuješ je k lásce, protože ty, Pane, jsi láska; přebýváš v nich a naplňuješ je [až] k blaženosti, neboť ty, Pane, jsi svrchované a věčné dobro, z něhož všechno dobro [vychází], bez něhož žádné dobro [není].

₃ Posvěť se jméno tvé⁴: ať v nás zazáří tvé poznání, abychom pochopili, jaká je šíře tvých dobrodiní, délka tvých příslibů, výše vznešenosti a hlubokost⁵ úsudků.

₄ Přijď království tvé⁶: abys v nás kraloval svou milostí a abys nám dal přijít do svého království⁷, kde je patření přímo na tebe, [kde je] láska k tobě dokonalá, [kde je] blažené společenství s tebou a [kde je] věčné okoušení tebe.

₅ Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi⁸: abychom tě milovali z celého srdce⁹ tak, že na tebe budeme vždy myslet; z celé duše tak, že budeme po tobě vždy toužit; z celé mysli tak, že všechny své úmysly budeme směrovat k tobě, že ve všem budeme hledat tvůj půvab; a ze všech svých sil¹⁰ tak, že dáme všechny své síly a schopnosti duše i těla do služby tvé lásky a na nic jiného je nebudeme vynakládat; a své bližní abychom milovali jako sami sebe tak, že všechny ze [všech] sil potáhneme ke tvé lásce, že z dobra druhých se budeme radovat tak jako ze svého a že ve věcech zlých s nimi budeme mít soucit a že nikomu nedáme příležitost k pohoršení¹¹.

₆ Chléb náš každodenní: svého milovaného Syna, našeho Pána Ježíše Krista, dej nám dnes¹²: abychom si připomínali, poznávali a ctili lásku, kterou k nám měl, a to, co pro nás řekl, učinil a vytrpěl.

₇ A odpusť nám naše viny¹³: pro své nesmírné milosrdenství, pro moc utrpení tvého milovaného Syna a pro zásluhy a na přímluvu přeblažené Panny a všech tvých vyvolených.

₈ Jako i my odpouštíme našim viníkům¹⁴: a co neodpouštíme úplně, dej nám ty, Pane, abychom úplně odpustili, abychom kvůli tobě nepřátele opravdu milovali a za ně se u tebe zbožně přimlouvali, abychom nikomu neodpláceli zlem za zlo¹⁵ a ve všem se snažili kvůli tobě vycházet vstříc.

₉ A neuveď nás v pokušení¹⁶: skryté či zjevné, náhlé či dotěrné.

₁₀ Ale vysvoboď nás od zlého¹⁷: minulého, přítomného i budoucího. Sláva Otci atd.

 Další