Julián ze Špýru

Oficium o svatém Františkovi

Překlad: Juvenál Valíček OFMCap.

Verše: Juvenál Valíček OFMCap.

Helena Andresová

Oficium je souborem hymnů, antifon a responsorií, které se recitovaly či zpívaly při liturgii hodin v den svátku sv. Františka. Autorem větší části textů Oficia o sv. Františkovi je Julián ze Špýru. Některé hymny a antifony však složili i papež Řehoř IX., kardinál Tomáš z Capua a kardinál Raniero Capocci. Julián ze Špýru pak výsledný text sjednotil a složil k němu i nápěvy. Tyto církevní hodinky byly jistě složeny ještě před slavností sv. Františka roku 1235, neboť na ní byly již použity. Vznikly ale před rokem 1232, neboť jsou závislé na Chórové legendě Tomáše z Celana. Oficium se nám dochovalo v četných rukopisech, z nichž některé obsahují i notový záznam, podle kterého se texty zpívaly. Rukopisná tradice je velmi bohatá díky mnoha dochovaným breviářům a hymnářům z 13. a 14. století. Nejstarší a nejznámější rukopis se nachází v Rosenthalu (napsán 1235-1240) ve františkánském konventu sv. Anny. V průběhu dějin se toto oficium stalo vzorem pro další podobné texty (více než čtyřicet).

Hymny byly již svou přirozeností určeny k tomu, aby se v nich opěvovala svatost sv. Františka, zatímco antifony a responsoria, i když různým způsobem, střídavě vyprávějí o jeho životě. Antifony k ranním chválám a k nešporám jsou spíše lyrické, zatímco responsoria jsou epická. Antifony mají spíše oslavný ráz, zatímco v responsoriích převažuje vypravěčský styl. Každopádně se historie světce proplétá jedněmi i druhými.

Hlavního autora Oficia, Juliána ze Špýru, některé staré prameny znají pod jménem Julianus Theutonicus. Narodil se ve Špýru koncem 12. století. Jako mladík studoval hudbu v Paříži, kde byl také členem chóru při královské kapli. Dříve než vstoupil do Řádu (okolo roku 1224), dosáhl titulu mistra hudby na dvoře francouzského krále. V kronice Jordána z Giana nacházíme zmínku, že roku 1227 doprovázel do Německa nového provinčního ministra Šimona Angličana. Roku 1230 se pravděpodobně nacházel v Assisi u příležitosti přenesení těla sv. Františka do nově vystavěné baziliky (25. května). Pak nějakou dobu zřejmě pobýval v Magdeburku, odkud se nejpozději roku 1232 odebral do Paříže, kde se začal věnovat své literární tvorbě. Jeho pověst mistra hudby byla příčinou jeho pobytu v generálním studijním domě Řádu v Paříži, kde zastával službu kantora korektora refektáře¹.

Kromě tohoto oficia složil Julián ze Špýru ještě Oficium o sv. Antonínovi a Život sv. Antonína. Podle jednoho rukopisu ze 14. století začal dokonce na žádost bratří kazatelů psát také oficium ke cti sv. Dominika. Toto dílo však nedokončil, neboť mezitím zemřel. Staří kronikáři se nezmiňují jen o jeho nesporných kvalitách hudebních a básnických, ale píší o něm i jako o bratru moudrém, zbožném a svatém. Zemřel pravděpodobně okolo roku 1250 v Paříži a byl pohřben v kostele, který se nachází blízko velkého konventu menších bratří.

 Další