List ministrovi

Adresátem tohoto listu je nějaký provinciál, jehož totožnost není známa. List svědčí o velkém Františkově pochopení pro bratry a o jeho smyslu pro realitu života při formaci bratří. Jeho důležitost spočívá především v oblasti duchovní, i když poskytuje také cenné informace o hierarchickém uspořádání Řádu, o zákonodárné moci kapitul a o poustevnách. Styl i způsob vyjadřování je typicky Františkův, proto lze tento list vzhledem k jeho důležitosti postavit po bok Františkově Závěti. V rukopisech nacházíme tři typy úvodů k tomuto listu: 1. List blaženého Františka jistému ministrovi. 2. Toto je list, který napsal blažený František generálnímu ministrovi, tj. bratru Eliášovi. 3. List, který poslal blažený František generálnímu ministrovi o tom, jak se zachovat vůči podřízeným bratřím, kteří zhřeší těžce nebo lehce. V první části svého listu radí František provinciálovi, který se dostal do obtíží ve vztahu k bratřím, jak se má zachovat. Ve druhé části pak připravuje změnu stávající řehole, aby i ostatním bylo zcela jasné, že milosrdenství je základním principem jednání v podobných případech. Vzhledem k této skutečnosti lze usuzovat, že tento list byl napsán před svatodušní kapitulou r. 1223.

₁ Bratru N., ministrovi. Pán ať ti žehná¹.

₂ Říkám ti, jak mohu, ohledně záležitosti tvé duše, že to, co ti brání milovat Pána Boha, a kdokoliv ti v tom bude překážet, ať už bratři nebo ostatní, i kdyby tě napadali, to všechno máš považovat za milost. ₃ A² tak chtěj a ne jinak. ₄ To považuj za pravou poslušnost vůči Pánu Bohu i mně, protože vím jistě, že toto je pravá poslušnost.

₅ A miluj ty, kdo ti tak činí. ₆ A nechtěj od nich nic jiného, než kolik ti Pán dá. ₇ A v tom je miluj; a nechtěj, aby³ byli lepšími křesťany. ₈ A to ať je ti víc než poustevna.

₉ A v tom chci poznávat, zda miluješ Pána a mě, jeho i tvého služebníka, budeš-li toto konat: aby totiž nebyl žádný bratr na světě, který by zhřešil, jakkoliv velice by mohl zhřešit, aby až pohlédne do tvých očí, nikdy neodešel bez tvého milosrdenství, jestliže milosrdenství hledá. ₁₀ A kdyby milosrdenství nehledal, ty se ho zeptej, chce-li milosrdenství. ₁₁ A i kdyby potom tisíckrát před tvýma očima zhřešil, miluj ho více než mě proto, abys ho přitáhl k Pánu; a vždycky měj s takovými slitování. ₁₂ A až budeš moci, oznam kvardiánům, že ses pevně rozhodl takto jednat.

₁₃ Ze všech pak kapitol, které jsou v řeholi a které hovoří o smrtelných hříších⁴, s Boží pomocí o svatodušní kapitule po poradě s bratřími vytvoříme kapitolu podobnou této: ₁₄ „Kdyby někdo z bratří, podněcován nepřítelem, smrtelně zhřešil, ať je pod poslušností vázán obrátit se na svého kvardiána. ₁₅ A všichni bratři, kteří by věděli, že zhřešil, ať ho nezahanbují ani se ho nestraní, ale ať jsou k němu velmi milosrdní a drží ve velké tajnosti hřích svého bratra; protože lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní⁵. ₁₆ Podobně ať jsou pod poslušností zavázáni poslat ho spolu s průvodcem ke svému kustodovi⁶. ₁₇ A sám kustod ať se o něj milosrdně postará tak, jak by sám chtěl, aby bylo postaráno o něj, kdyby byl v podobné situaci. ₁₈ A pokud by upadl do nějakého všedního hříchu, ať se vyzná svému bratru knězi. ₁₉ A nebude-li tam kněz, ať se vyzná svému bratrovi, dokud nebude mít kněze, který by ho kanonicky rozhřešil, jak bylo řečeno. ₂₀  A tito ať nemají moc uložit mu jiné pokání než toto: Jdi a už nechtěj hřešit!⁷.“

₂₁  Tento dopis, aby se mohl lépe zachovávat, měj u sebe až do Svatodušních svátků; tam budeš se svými bratry. ₂₂ A s pomocí Pána Boha se postaráte, aby toto i vše ostatní, co je v řeholi nedostatečné, se doplnilo.

 Další