8. 1 Když pozoroval slunce, měsíc a hvězdy, býval naplněn podivuhodnou a nepopsatelnou radostí ze Stvořitelovy lásky. 2 Ostatně zemi i nebe, oheň i vzduch pobízel s nejupřímnější čistotou srdce, aby milovaly Boha. 3 Jméno Páně, když je vyslovoval, stávalo se v jeho ústech nad lidské chápání sladším než med. Světem pohrdal a toužil po milosti mučednictví, aby mohl zemřít a být s Kristem1. 4 Vydal se proto na cestu do Maroka, aby tam hlásal Miramamolinovi Kristovo evangelium. 5 Ale Boží vůlí byl odvolán zpět do Itálie. Ve třináctém roce od svého obrácení došel do Sýrie, spěchal k sultánovi, kde byl zastrašován mučením a kde se mu vysmívali; přesto kázal Krista a vrátil se zpět od nevěřících ke křesťanům.
1 Srv. Flp 1,23.