7. ₁ Rosou Ducha svatého byl svlažován více než jiní a zasloužil si i dary zvláštních milostí. ₂ Vždyť uprostřed noci navštívil bratry v podobě slunce taženého na voze, pronikal svědomí, odhaloval skryté záležitosti srdce¹, znal skutky těch, kteří nebyli přítomni, a předpovídal budoucí významné události. ₃ Tento světec sám směřoval až na samý vrchol dokonalosti, pln holubičí prostoty², povzbuzoval všechno stvoření, aby milovalo Stvořitele. ₄ Kázal ptáčkům a oni ho poslouchali, dotýkal se jich a oni neodletěli, dokud jim to nedovolil. ₅ Když vlaštovky tak štěbetaly, že nemohl promluvit k lidu, přikázal jim, aby byly zticha, a ony hned zmlkly. ₆ Lesní zvířata, která ostatní pronásledovali, se k němu uchylovala, protože v něm poznala milosrdnou lásku a hledala u něho úkryt v nebezpečí. ₇ Jakou asi hořel láskou ke spáse lidí, když tak cítil i se zvířaty? ₈ Vždyť často zachraňoval beránky a ovce před zabitím pro krásu prosté přirozenosti a ze země sbíral i červy, aby jim neublížily kroky poutníků.

Další