17. 1 Roku 1226 od vtělení Páně, v neděli 4. října, po dvaceti letech od chvíle, kdy dokonale přilnul ke Kristu, zbaven tíže pozemského života, blaženě ke Kristu odešel. 2 Jelikož pak zazářil světlem nových zázraků, nejvyšší velekněz, šťastný papež Řehoř s celou církví zapsal Františka do seznamu svatých a ustanovil, aby se jeho svátek slavnostně slavil v den jeho smrti.
3 V jeho prospěch vydal mnohá rozhodnutí, k jeho slávě přikázal vystavět kostel, jehož náklady hradil, a sám položil základní kámen. Tento kostel také vyjmul z nižší církevní pravomoci. 4 Poslal tam zlatý kříž zdobený drahými kameny, do něhož bylo vloženo dřevo z Pánova kříže. 5 Poslal tam i další roucha a nádoby sloužící k službě u oltáře, a dokonce i slavnostní, nádherné ornáty. 6 Oslavil toto místo také tím, že s ním spojil mnohé odpustky a dispense, a proto také den ode dne rostla víra a oddanost lidu ke chvále a slávě všemohoucího Boha, který žije a kraluje na věky věků. Amen.