LXII. kapitola
Jak se zbožně modlíval církevní hodinky
96. 1 Církevní hodinky se modlil s velikou zbožností a úctou. 2 Ačkoli trpěl nemocí očí, žaludku, sleziny a jater, nechtěl se při modlitbě žalmů opírat o zeď nebo stěnu. Hodinky se modlil vždy ve stoje a bez kapuce, netěkal očima, a to ani při pauzách.
3 Když šel světem, k modlitbě hodinek se vždy zastavoval; a jestliže jel na koni, sesedl.
4 Jednou se vracel z Říma a bez přestání pršelo. Sesedl z koně, aby se pomodlil hodinky. Dlouho stál, až celý promokl. 5 Často říkával: „Když tělo v klidu pojídá svůj pokrm, který bude spolu s ním pokrmem červů, s jakým klidem a pokojem musí požívat duše svůj pokrm, jímž je její Bůh.“