XXXVI. kapitola

O potrestání bratra, který jednou peníze sebral

66. ₁ Když jednou dva bratři společně putovali, dostali se do blízkosti špitálu pro malomocné. ₂ Najednou na cestě nacházejí peníz. Zastaví se a radí se, co mají udělat s tím lejnem. ₃ Jeden druhého pokouší, směje se jeho výčitkám svědomí a chce peníze zvednout, aby je dal malomocným. ₄ Jeho druh ho od toho odrazuje, aby se nedal oklamat falešným milosrdenstvím a nerozvážnému připomíná Řeholi, která dost jasně ukazuje, že se po nalezených penězích má šlapat jako po prachu. ₅ Bratr se však zatvrdí a nedbá napomenutí, protože od přirozenosti býval svéhlavý. ₆ Nedbal Řehole, sehnul se a peníz zvedl. Božímu trestu však neušel. ₇ Na místě ztratil řeč, mluvit nemohl, jen skřípal zuby. ₈ Trest jasně ukázal pošetilost a pyšného naučil poslouchat otcovy příkazy. ₉ Bratr poté, co odhodil ten smrad, očistil poskvrněné rty vodami pokání a ony se rozvázaly k chválám. ₁₀ Staré přísloví praví: Pokárej pošetilce a bude tvým přítelem¹.

 Další