Jak osvobodil bratra Riceria od pokušení
44a. 1 Bratr Ricerius1, jak původem, tak chováním šlechtic, měl o zásluhách blaženého Františka tak vysoké mínění, že věřil, že by si jistě získal Boží milost, kdyby získal dar světcovy přízně, nebo že by byl hoden Božího hněvu, kdyby ji neměl. 2 Velmi se snažil, aby získal dobrodiní jeho přátelství, ale zároveň se obával, že by na něm objevil nějakou tajnou chybu a to by ho mohlo ještě více od této milosti vzdálit. 3 Touto obavou byl každý den velmi tísněn, ale nikomu se se svými těžkostmi nesvěřoval. I stalo se jednou, že takto, jako obvykle stísněn, přišel k cele, v níž se blažený František modlil. 4 Muž Boží okamžitě poznal, že Ricerius přišel, i to v jakém je stavu. Vlídně ho zavolal k sobě a řekl: „Můj synu, nenech se zneklidňovat žádnou obavou a žádnými pokušeními, neboť jsi mi velmi milý a mezi těmi, kdo jsou mi milými, miluji tebe obzvláštní láskou. 5 Proto přijď ke mně, kdykoli budeš chtít, a odcházej ode mě, kdy budeš chtít.“ 6 Bratr tím byl velmi udiven a ze slov svatého otce měl velikou radost. A od té doby, jist si jeho láskou, rostl, jak předtím věřil, také v milosti Spasitele.
1 Ricerius della Marca byl světcem obrácen v Bologni. Později se stal provinciálem Marky.