XVI. kapitola

O předvídání budoucích věcí, jak svěřil Řád římské církvi a o jednom vidění

23. ₁ Svatý otec, který neustále prospíval v zásluhách života a ctnosti, když se potomstvo jeho synů všude rozrostlo hojným počtem a milostí, takže se až na konec světa rozšířily ratolesti podivuhodné úrodností plodů, začal častěji starostlivě uvažovat, jak by mohl jejich mladou setbu zachovat a nechat růst spojenou poutem jednoty¹.

₂ Viděl, jak tehdy proti malému stádci² běsní mnozí jako vlci a jak pro pouhou neznalost se chápou příležitosti škodit jim ti, kteří zestárli ve své špatnosti³. ₃ Předvídal také, že mezi samotnými syny se mohou objevit věci škodící svatému pokoji a jednotě. A obával se, jak se často u vyvolených stává, že tam budou i buřiči nadutí světským smýšlením⁴ a v duchu připraveni ke sporům a nakloněni k pohoršení.

24. ₁ Když muž Boží o tomto a podobném dost často v duchu přemítal, jedné noci, když usnul, měl toto vidění⁵. ₂ Uviděl malou černou slepici, která byla podobná domácí holubici a měla opeřené celé nohy i s pařáty. ₃ Ta měla nespočetně kuřat, která ustavičně kroužila kolem slepice, protože všechna se pod její křídla shromáždit⁶ nemohla. ₄ Muž Boží se probudil ze spánku⁷, uvažoval v srdci a sám vyložil své vidění. ₅ Řekl: „Já jsem ta slepice, malý vzrůstem a tmavého vzhledu, kterému má skrze nevinnost posloužit holubičí prostota, která jak je ve světě velice vzácná, tak se bez překážek pozvedá k nebi. ₆ Kuřata jsou bratři rozmnožení počtem a milostí, které Františkova síla nestačí ochránit před spiknutím lidí a svárlivými řečmi⁸.

₇ Půjdu tedy a svěřím je svaté římské církvi, jejíž holí moci budou zlovolníci potřeni a synové Boží se budou všude radovat v plné svobodě v rozmnožení věčné spásy. ₈ Podle toho poznají synové něžné dobrodiní matky a budou vždy se zvláštní zbožností zahrnovat přízní její kroky hodné úcty. ₉ Pod její ochranou nebude v Řádu vstřícnost vůči zlému ani Belialův⁹ syn beztrestně nepřejde přes vinici Páně. ₁₀ Sama svatá bude horlivě následovat slávu naší chudoby a nedopustí, aby oslava pokory byla zatemněna mrakem pýchy. ₁₁ Zachová v nás nezlomná pouta lásky a pokoje¹⁰ a odpůrce stihne nejpřísnějším trestem. ₁₂ Pod jejím pohledem rozkvete svaté zachovávání evangelní čistoty a ani na hodinu nestrpí, aby unikala vůně života¹¹.“

₁₃ To byl celý záměr světce Božího ohledně tohoto láskyhodného odevzdání Řádu; a toto nutné opatření do budoucna je nejjasnějším dokladem předvídavosti Božího muže.

 Další