CLXV. kapitola

Jak se svatý otec po smrti ukázal jednomu bratrovi

219. ₁ Dalšímu bratrovi chvályhodného života, který byl tehdy ponořen v modlitbě, se v oné noci a hodině ukázal oslavený otec, oděný v purpurové dalmatice¹, a následovaný nespočetným zástupem lidí. ₂ Někteří se od nich oddělili a ptali se bratra: „Bratře, není to Kristus?“ A on odpověděl: „Ano, je.“ ₃ Jiní se pak tázali: „Není to svatý František?“ A bratr jim odpovídal podobně. ₄ Tomu bratrovi i celému zástupu se zdálo, jako by Kristus a blažený František byli jedna a táž osoba.

₅ Kdo tomu správně rozumí, nebude se kvůli tomu znepokojovat, neboť kdo se oddá Bohu, bude s ním jeden duch² a sám Bůh bude všechno ve všem³.

₆ Nakonec se blažený otec s tím skvělým zástupem dostal na líbezné místo, kde zavlažována křišťálovou vodou, pučela svěží zeleň, bohaté květy a stromy obsypané všemi možnými plody. ₇ Byl tam také podivuhodně veliký a jedinečně krásný palác, do něhož nový nebešťan radostně vstoupil a nalezl v něm mnoho bratří u skvostně prostřeného stolu pokrytém vzácnými pokrmy. I začal se svými radostně hodovat.

 Další