Doporučování Řehole bratřím

CLVIII. kapitola

Jak blažený František doporučoval Řeholi a o bratrovi, který ji s sebou nosil

208. ₁ Pro společné sliby i Řeholi planul velikou horlivostí a ty, kdo pro ni horlili, posiloval svým zvláštním požehnáním¹. ₂ Svým říkával, že je knihou života, nadějí spásy, jádrem evangelia, cestou dokonalosti, klíčem ráje, smlouvou věčného spojenectví. ₃ Chtěl, aby ji všichni měli, aby ji všichni znali, a všude aby jim byla povzbuzením k překonání nechuti a jako připomínka složené přísahy, aby stále promlouvala k vnitřnímu člověku². ₄ Učil, že je třeba ji mít stále před očima jako napomenutí k správnému způsobu života, a co je ještě důležitější, s ní je třeba i umřít.

₅ Na toto nařízení nezapomněl jeden bratr laik, o němž věříme, že byl započítán do zástupu mučedníků, a který dobyl slavnou palmu vítězství. ₆ Neboť když ho Saracéni vlekli k mučednictví, držel v rukou Řeholi, pak pokorně poklekl a svému druhovi řekl: ₇ „Nejmilejší bratře, vyznávám se vinným ze všeho, čím jsem se před očima velebnosti Boží i před tebou provinil proti této Řeholi.“ ₈ Po tomto krátkém vyznání zasvištěl meč, který ukončil život mučedníka, jenž pak zazářil znameními a divy³. ₉ Vstoupil do Řádu tak mlád, že stěží mohl dodržovat stanovený půst, a přesto nosil na holém těle drátěnou košili. ₁₀ Šťastný chlapče, ještě šťastněji jsi započal, abys co nejšťastněji skončil.

 Další