CLVII. kapitola

Jak sestrám kázal víc příkladem než slovem

207. ₁ Když svatý otec pobýval u Svatého Damiána, dal se přemoci častými prosbami svého vikáře¹, aby svým dcerám hlásal slovo Boží, a souhlasil s tím. ₂ Paní se sešly, aby, jak bylo zvykem, slyšely Boží slovo, ale neméně také proto, aby otce viděly. Ten však pozdvihl oči k nebi, kde vždy míval své srdce, a začal se modlit ke Kristu. ₃ Pak si dal přinést popel, vytvořil z něho na zemi kolem sebe kruh a zbytkem si posypal hlavu. ₄ Ony pak pozorovaly blaženého otce, jak setrvává mlčky v kruhu z popela, a jejich srdcí se zmocňoval velký údiv. ₅ Pak světec náhle povstal a k jejich překvapení se začal místo kázání modlit Slituj se nade mnou Bože². ₆ Když skončil, rychle odešel. ₇ Tento jeho ctnostný žert naplnil Boží služebnice takovou zkroušeností, že se daly do velkého pláče a jen stěží se zdržely úkonů přísné kajícnosti. ₈ Skutkem je učil pokládat se za popel a to, že ve svém srdci si o nich nemyslí nic jiného, než co odpovídá tomuto hodnocení. ₉ Takto se choval ke svatým ženám; takto vypadala jeho velmi užitečná, i když vynucená a vzácná, návštěva u nich. ₁₀ A to bylo to, co chtěl po všech bratřích, aby jim chtěli sloužit pro Krista, kterému i ony slouží³, a aby při tom vždy byli ve střehu jako opeřenci před nastraženými osidly.

 Další