CLVI. kapitola
Jak pokáral ty, kteří rádi chodili do ženských klášterů
206. 1 Jeden bratr, který měl v klášteře dvě dcery dokonalého života, projevil jednou přání, že by chudý dárek, který chtěl světec na uvedené místo poslat, rád donesl. Světec se naň však velmi přísně obořil slovy, která je lepší neopakovat. 2 A tak zaslal dárek po druhém, který se sice zdráhal, ale ne neoblomně.
3 Jiný bratr, aniž znal světcův výslovný zákaz tam chodit, navštívil jednou v zimě ze soucitu jistý klášter. 4 Když se o tom světec dozvěděl, nechal tohoto bratra jít v zimě nahého v hlubokém sněhu několik mil.