O služebnících slova Božího

CXXII. kapitola

Jaký má být kazatel

163. ₁ Za služebníky Božího slova chtěl mít ty, kdo by se věnovali studiu duchovních věcí a nebyli by zaneprázdněni jinými úřady. ₂ Říkával, že jsou velkým Králem vybráni k tomu, aby slova, která přijímají z jeho úst, předávali dále lidu. ₃ A také říkával: „Kazatel musí nejprve skrytou modlitbou načerpat, co pak svatou řečí vydává ze srdce; nejprve musí rozehřát své nitro, aby nepronášel jen studená slova.“ ₄ Říkal též, že tento úřad má být všemi stejně ctěn jako ti, kdo jej vykonávají. ₅ „Jsou,“ říkával, „životem těla¹, jsou bojovníky proti démonům a světlem světa².“

₆ Učitele posvátné teologie pokládal za hodny ještě větší cti. ₇ Pro všechny dal totiž jednou napsat: „Všech teologů a těch, kdo nám slouží Božím slovem, si musíme vážit a prokazovat jim úctu jako těm, kdo nám dávají ducha a život³.“

₈ A když kdysi psal blaženému Antonínovi, nechal na začátku napsat: „Bratru Antonínovi, mému biskupovi⁴.“

 Další