CXVI. kapitola

Jak dávali někteří špatný příklad, jak těžce to světec nesl a jak nad nimi vyřkl kletbu

156. ₁ Kdo svými nemravnými skutky¹ nebo špatným příkladem porušil svatost Řádu, propadl Františkově hrozné kletbě. ₂ Jednou mu vypravovali, že biskup z Fondi² řekl dvěma bratřím, kteří než k němu přišli, aby předstírali větší pohrdání sebou, nechali si narůst delší vousy: „Dejte si pozor, aby nebyla takovými svévolnými novotami zakalena krása Řádu.“ ₃ Světec prudce povstal, vztáhl ruce k nebi³ a prolévaje slzy pronášel tato slova, nebo spíše kletby: ₄ „Pane Ježíši Kriste, ty jsi vyvolil dvanáct apoštolů. I když jeden z nich padl, ostatní ti zůstali věrní a naplněni jedním duchem kázali svaté evangelium. ₅ Ty, Pane, ses v těchto posledních dobách rozpomenul na dávná milosrdenství a zasadil řád bratří jako oporu víry v tebe, aby se jimi naplnilo tajemství tvého evangelia. ₆ Kdo by za ně před tebou dával zadostiučinění, kdyby všem nejen nebyli světlým příkladem, když jsou k tomu posláni, ale spíše by vykazovali skutky temnoty⁴? ₇ Tebou, nejsvětější Pane, celým nebeským kůrem i mnou, tvým maličkým, ať jsou prokleti, kdo svým špatným příkladem ničí a boří, co jsi kdysi skrze svaté bratry tohoto Řádu vybudoval a budovat nepřestáváš.“

₈ Kde jsou ti, kdo prohlašují, že se mohou těšit z jeho požehnání, a kdo se chlubí, že s ním dle své libovůle byli v důvěrném přátelství? ₉ Kdyby, nedej Bože, bylo shledáno, že bez lítosti ke zkáze jiných konali skutky temnoty, běda jim⁵, běda pro věčné zavržení!

157. ₁ „Nejlepší bratry,“ říkával, „matou skutky špatných bratří, a i když sami nehřešili, jsou posuzováni podle chování těch špatných. ₂ Ostrým mečem mě probodávají a celý den ho obracejí v mých útrobách.“ ₃ Především z tohoto důvodu se vyhýbal společenství bratří, aby se mu nestalo, že by o některém musel slyšet něco zlého, čímž by se jitřila jeho bolest.

₄ Také říkal: „Přijde doba, kdy Bohem milovaný Řád pozbude pro špatné skutky dobré pověsti, takže bude hanba vyjít na veřejnost. ₅ Ti, kdo v té době budou chtít do Řádu vstoupit, budou vedeni jen působením Ducha svatého, tělo a krev je vůbec neposkvrní a budou vskutku požehnáni od Pána. ₆ Nebudou konat velmi záslužné skutky, protože vychladne láska⁶, která uschopňuje světce, aby jednali horlivěji, ale přijdou na ně těžká pokušení. Ti, kdo se tehdy osvědčí, budou lepší než jejich předchůdci. ₇ Ale běda těm, kdo se spokojí s tím, že budou k Řádu patřit jen naoko a budou se oddávat zahálce, kdo nebudou neúnavně odporovat pokušením, která mají vyzkoušet vyvolené; ₈ neboť jen ti, kdo se osvědčí, obdrží vavřín života⁷, až budou vyzkoušeni zlobou zkažených.“

 Další