O těch, kdo dávají dobrý nebo špatný příklad

CXV. kapitola

Příklad dobrého bratra a o chování starých bratří

155. ₁ František ujišťoval, že v této poslední době jsou menší bratři od Pána posláni¹ k tomu, aby lidem, ponořeným do temnot hříchu, byli světlým příkladem. ₂ Říkal, že se cítí jakoby naplněn nejlíbeznější vůní a pomazán drahocenným olejem ctností, když slyší o velikých skutcích² bratří, roztroušených po celém světě.

₃ Jednou, v přítomnosti šlechtice z ostrova Kypru, spílal urážlivě bratr jménem Barbarus³ jednomu bratrovi. ₄ Když poznal, že se bratr těmi tvrdými slovy cítí uražen, rozhněval se sám na sebe, vzal oslí trus, cpal si jej do úst, aby jej tato žvýkala, a pravil: ₅ „Jazyk, který proti bratru stříkal jed prchlivosti, ať okusí trus.“ ₆ Když to rytíř uviděl, strnul údivem a odešel dostatečně poučen. Od té doby byl bratřím vždy k službám, jak mohl.

₇ Všichni bratři měli ve zvyku vždy zachovávat to, že stalo-li se, že se jeden na druhého v rozčilení hrubě obořil, hned si lehl na zem a blaženými polibky pokryl nohu toho, kterého zranil, i když se bránil. ₈ Světec se radoval, když slyšel, že se jeho synové navzájem učí příkladům svatosti, a požehnáním, hodným plného souhlasu⁴, zahrnoval ty bratry, kteří slovem i příkladem⁵ přiváděli hříšníky ke Kristově lásce. ₉ Byl pln horlivosti pro duše a přál si, aby se mu v tom jeho synové zcela podobali.

 Další