CIV. kapitola
Jak se František na kapitule zřekl služby představeného a o modlitbě, kterou pronesl
143. 1 Aby si zachoval ctnost svaté pokory, zřekl se František na kapitule1 několik let po svém obrácení přede všemi bratry služby představeného Řádu slovy: 2 „Odnynějška jsem pro vás mrtev. Hleďte, zde je bratr Petr Cattani2, jehož poslouchejme já i vy všichni.“ 3 A hned se před ním uklonil a slíbil mu poslušnost a úctu. 4 Bratři se rozplakali a bolestí začali vzlykat, když se bez tohoto otce považovali za sirotky.
5 Blažený František povstal, sepjal ruce, pozdvihl oči k nebi a řekl: „Tobě, Pane, odevzdávám rodinu, kterou jsi mi až doposud svěřil. 6 Nyní pro nemoc, o které víš, nejdražší Pane, nemohu o ni dál pečovat, proto ji odporoučím ministrům. 7 Ti se v den soudu budou před tebou, Pane, odpovídat, jestli jejich nedbalostí, špatným příkladem nebo tvrdým káráním některý jejich bratr zahyne.“
8 Od té doby zůstal podřízeným až do své smrti a choval se pokorněji než kdokoli jiný.
1 Bylo to na generální kapitule konané v Porciunkule 29. září 1220, tj. po jeho návratu z Východu.
2 Původně byl kanovníkem při assiské katedrále. Vstoupil do Řádu po Bernardovi z Quintavalle. Na univerzitě v Bologni vystudoval práva a jeho čestnost mu vydobyla důvěru jak bratří, tak samotného sv. Františka. Svou službu generálního ministra vykonával od 29. září 1220 do 10. března 1221, kdy v Porciunkuli zemřel. Tam je také pohřben.