CI. kapitola
O skrývání ctností
139. 1 Jak se tento člověk zřekl slávy, která neměla za cíl Krista, tak natrvalo vykázal i projevy lidské přízně. 2 Věděl, že tajemství svědomí se zmenšuje za cenu slávy a také že je mnohem škodlivější ctnosti zneužívat než je vůbec nemít. 3 Taky věděl, že nedá menší práci ctnosti zachovávat než získávat další.
4 Jak nás mnohem víc přitahuje marnivost než pravá láska, jak upřednostňujeme přízeň světa před Kristovou láskou! 5 A přitom hnutí nerozlišujeme, duchy nezkoumáme1, a když nás k činu podněcuje slavomam, namlouváme si, že nás vede láska. 6 A když vykonáme něco jen málo dobrého, nejsme schopni unést tuto tíhu, a tak se ho za života zbavujeme a vzdalujeme se tak konečnému cíli. 7 Trpělivě snášíme, že nejsme dobří, ale nesneseme, když nás za dobré nepokládají. 8 Tak žijeme zcela z lidské chvály, protože nejsme nic jiného než lidé.
1 Srv. 1 Jan 4,1.