CXXXII. kapitola

Františkova péče o podřízené

174. Měl někdo takovou péči o své podřízené jako František? Neustále k nebi pozvedal ruce1 za pravé Izraelity2, často sám na sebe zapomínal, neboť nejprve pečoval o blaho svých bratří. Klaněl se u podnože Boží velebnosti, přinášel za své syny duchovní oběti a jakoby nutil Boha k dobrodiním. Pln lásky a úzkosti trpěl obavami o malé stádečko3, které ho následovalo, aby když se zřeklo světa, neztratilo i nebe. Měl za to, že nebude mít účast na věčné slávě, nepřivede-li do ní s sebou i ty, které jeho duch rodil s větší námahou, než s jakou rodí mateřské lůno.

 Další

1 Srv. Ex 17,11-13.

2 Srv. Jan 1,47.

3 Srv. Lk 12,32.

Přejít nahoru