XXVI. kapitola
Jak také v Città di Castello vyhnal ďábla
70. 1 Také v Città di Castello byla jakási žena posedlá zlým duchem. 2 Když byl v tom městě přeblažený otec František, přivedli tu ženu k domu, kde se zdržoval. 3 Ona žena však venku začala skřípat zuby, zkřivila obličej a strašlivým hlasem křičela, jak je zvykem nečistých duchů. 4 Sešlo se mnoho lidí obojího pohlaví z onoho města a prosili svatého Františka za tu ženu. Zlý duch ji už totiž dlouho trápil a mučil a svým křikem je znepokojoval. 5 František k ní nejprve poslal svého bratra, který byl s ním, aby zjistil, zda opravdu jde o zlého ducha, nebo zda žena vše předstírá. 6 Jakmile ho však žena uviděla, vysmála se mu, neboť věděla, že to není svatý František. 7 Svatý otec se mezitím v domě modlil, a když modlitbu skončil, vyšel ven. Žena se začala chvět a válela se po zemi, neboť nemohla snést jeho ctnost. 8 Tu ji František zavolal k sobě a řekl: „Mocí poslušnosti ti přikazuji, nečistý duchu, vyjdi z1 ní!“ 9 Aniž jí zlý duch ublížil, ihned z ní nerad vyšel.
10 Díky všemohoucímu Bohu, který působí všechno ve všem. 11 Protože jsme se však rozhodli ukázat Františkův skvělý život a bezúhonné přebývání mezi námi a ne popisovat zázraky, které svatost nečiní, jen ji potvrzují, chceme proto přejít množství jeho jiných zázraků a vrátit se k jeho spolupůsobení na díle spásy.
1 Srv. Mk 5,8.