X. kapitola
O zvěstování evangelia, hlásání pokoje a o obrácení prvních šesti bratří
23. 1 Od té doby začal s velkým nadšením a s radostí kázat všem pokání, prostým slovem, ale i velkodušností srdce povzbuzoval své posluchače. 2 Jeho slovo bylo jako plápolající oheň, který pronikal do hlubin srdce a naplňoval mysli všech obdivem. 3 Zdál se být úplně jiný než dříve. Zaměřen zcela na nebeské věci, odmítal ohlížet se po pozemských. 4 Podivuhodným řízením kázal nejprve tam, kde se jako chlapec naučil číst a kde byl pak s velikou slávou nejprve pohřben1, takže šťastný začátek byl korunován ještě šťastnějším koncem. 5 Kde se učil, tam i vyučoval, a kde začal, tam i šťastně skončil.
6 Při každém svém kázání, dříve než shromážděným předložil Boží slovo, vyprošoval všem pokoj slovy: „Ať vás Pán obdaří pokojem! 2“ 7 Takto vždycky hlásal s velkou zbožností mužům i ženám a všem, kdo přicházeli a které potkával. 8 A tak mnozí, kdo nenáviděli pokoj i spásu, objali s pomocí Boží celým srdcem pokoj, stali se sami dětmi pokoje a horlivě usilovali o věčnou spásu.
24. 1 Z nich pak zbožně následoval Božího muže jako první jeden zbožný člověk prostého ducha z Assisi3. 2 Pak to byl bratr Bernard, který přijal poselství pokoje a odvážně se vydal za světcem Božím, aby získal nebeské království. 3 Často zval blaženého Otce do svého domu, hostil ho a pozorně sledoval jeho život i chování. Občerstven vůní jeho svatosti, počal bázeň a porodil touhu po spáse. 4 Když ho viděl, jak se celou noc modlí, jak málo spí a jak chválí Boha a slavnou Pannu, jeho Matku, pln obdivu řekl: „Tento člověk je vskutku4 od Boha.“ 5 Pospíchal tedy prodat svůj majetek a výtěžek rozdělil ne svým příbuzným, ale chudým. Tím, že zvolil slávu cesty dokonalosti, naplnil radu svatého evangelia: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi, pak přijď a následuj mne5.“ 6 Když to vykonal, způsobem života i oděvem se přidružil k svatému Františkovi a byl stále s ním, dokud se nerozmnožil počet bratří, a pak byl z příkazu zbožného otce poslán do jiných krajin6. 7 Jeho obrácení se k Bohu bylo příkladem pro ostatní obrácené, aby také oni svůj majetek prodali a rozdali ho chudým. 8 Svatý František se z příchodu a obrácení takového muže zaradoval velkou radostí7, hlavně z toho, že se ukázalo, že se o něho Pán stará, když mu dal potřebného druha a věrného přítele8.
25. 1 Brzy po něm následoval jiný občan z Assisi, který žil chvályhodným způsobem a který to, co svatě začal, zakrátko ještě svatěji dokončil9.
2 Nedlouho po něm přišel bratr Jiljí, muž prostý, spravedlivý a bohabojný10, který již dlouho žije mezi námi svatě, spravedlivě a zbožně11 a dává nám příklad dokonalé poslušnosti, manuální práce a svatého kontemplativního života12.
3 K těmto pak přibyl další a konečně i bratr Filip13, který doplnil jejich počet na sedm. Jeho rtů se Pán dotkl žhavým uhlem14, takže o něm mile mluvil a z jeho rtů splývala medově sladká slova. 4 I Písmu svatému rozuměl a uměl je vykládat, i když se tomu neučil15, a tak byl následovníkem těch, které vůdci Židů obviňovali, že jsou neučení a prostí16.
1 Jde o kostel sv. Jiří, kde se ve farní škole dostalo sv. Františkovi prvního vzdělání a náboženské výuky. Dnes je tento kostel zabudován do baziliky sv. Kláry. Zde byl také sv. František nejprve pohřben, což znamená, že Tomáš z Celana již v době sepsání tohoto životopisu zřejmě viděl započatou stavbu baziliky sv. Františka.
2 Srv. 2 Thes 3,16; ZávFr 23.
3 Žádné další zmínky o tomto muži nemáme. Možná, že Tomáš z Celana měl na mysli Františkova přítele z mládí.
4 Srv. Lk 23,47.
5 Mt 19,21.
6 Nejprve spolu s br. Jiljím ke sv. Jakubovi do Compostely a pak do dalších zemí.
7 Srv. Mt 2,10.
8 Srv. Sir 6,14.
9 Petr Cattani, právník a kanovník od katedrály sv. Rufína. Doprovázel sv. Františka při jeho cestě na Východ a ještě za Františkova života byl generálním vikářem. Zemřel v Porciunkuli roku 1221.
10 Srv. Job 1,8; 2,3.
11 Srv Tit 2,12.
12 Bratr Jiljí vstoupil do Řádu 23. dubna 1208 a o mnoho let přežil sv. Františka. Zemřel pravděpodobně 22. dubna 1262.
13 Podle tradice po bratru Jiljím přišli do Řádu tito bratři: Sabbatino, Morico, Giovanni della Cappella a Filippo Longo, který byl známým vizitátorem sester sv. Kláry (1219-1220; 1228-1246).
14 Srv. Iz 6,6-7.
15 Srv. Jan 7,15.
16 Srv. Sk 4,13.