ZÁZRAKY SVATÉHO FRANTIŠKA
Ve jménu Krista začínají zázraky našeho přesvatého otce Františka.
127. 1 V pokorné prosbě o milost našeho Pána Ježíše Krista, abychom u současníků probudili náležitou zbožnost a u budoucích abychom posílili víru, pod vedením Krista chceme uvést krátce, ale věrně zázraky, které byly, jak bylo uvedeno, čteny v přítomnosti pana papeže Řehoře a ohlášeny lidu.
I. O uzdravení zmrzačených
2 V den, kdy bylo pohřbíváno jako drahocenný poklad svaté a požehnané tělo našeho přeblaženého otce Františka, balzamované spíše nebeskou vůní než pozemskými bylinami, přivedli sem dívku. Měla už přes rok příšerně zkřivený krk a hlavu skloněnou k ramenům, že nahoru se mohla podívat jen ze strany. 3 Když na nějakou dobu položila hlavu na rakev, ve které leželo vzácné tělo světce, krk se ihned pro zásluhy přesvatého muže narovnal a hlava zaujala normální polohu. Dívka však byla tak překvapena náhlou změnou, že se dala do pláče a utekla. 4 Na rameni však bylo vidět prohlubeninu, kterou způsobilo přitlačení hlavy při dlouhé nemoci.
128. 1 V hrabství Narni byl chlapec, jehož holenní kost byla ohnutá a zkroucená, takže mohl chodit jen o dvou berlích. 2 Byl odkázán na žebrotu a touto nemocí už trpěl více let. Otce ani matku neznal. 3 Pro zásluhy našeho přeblaženého otce Františka byl této nemoci tak dokonale zbaven, že chodil bez podpory berlí sem a tam a chválil a velebil za to Boha a jeho svatého.
129. 1 Jakýsi Mikuláš, občan z Foligna, měl zmrzačenou levou nohu. Protože trpěl velkou bolestí, utratil za lékaře, aby se uzdravil, tolik, že se velmi zadlužil. 2 Když mu jejich pomoc v ničem ani trochu nepomáhala a bolesti se stále zhoršovaly, takže kvůli jeho sténání a křiku sousedé ani spát nemohli, odporučil se Bohu a svatému Františkovi a nechal se donést k jeho hrobu. 3 Když pak strávil celou noc na modlitbách u světcova hrobu, natáhl nohu a bez hole se s velkou radostí vrátil domů.
130. 1 Opět chlapec, který měl tak zkřivenou jednu nohu, že měl koleno na prsou a patu na hýždích, se dostal ke hrobu blaženého Františka. Jeho otec za jeho uzdravení konal v žínici pokání a matka se kvůli tomu velmi trápila. I on byl úplně a náhle uzdraven, takže mohl zdráv a radostně pobíhat po ulicích a děkovat Bohu a svatému Františkovi.
131. 1 Ve městě Fano žil mrzák. Nohy měl plné vředů a přirostlé k hýždím. Z vředů šel takový zápach, že ho nechtěli za žádnou cenu přijmout do špitálu a ošetřovat. 2 Ten byl zakrátko pro zásluhy přeblaženého otce Františka, jehož milosrdenství vroucně vzýval, potěšen a zcela uzdraven.
132. 1 Malé děvčátko z Gubbia se zmrzačenýma rukama už celý rok nemělo vládu nad žádným údem svého těla. Aby došla milosti uzdravení, dopravila ji její chůva s voskovou figurkou1 ke hrobu přeblaženého otce Františka. 2 Když tam pobývaly osm dní, všem jejím údům se vrátila jejich funkčnost, takže je mohla používat jako dřív.
133. 1 Jiný chlapec z Montenero2 ležel několik dní před dveřmi kostela, kde odpočívalo tělo svatého Františka, neboť nemohl ani chodit, ani sedět, protože měl tělo od pasu dolů úplně ochrnuté. 2 Jednoho dne ho vnesli do kostela, aby se dotkl hrobu přeblaženého otce Františka, a odcházel odtud zcela zdráv. 3 Hoch sám vyprávěl, že zatímco ležel před hrobem slavného světce, objevil se u něho jakýsi mládenec oblečený v hábitu bratří a stál nad hrobem. Měl v rukou hrušky, zavolal ho, a když mu jednu podával, povzbuzoval ho, aby vstal. 4 Chlapec vzal hrušku z jeho ruky a odpověděl mu: „Vidíš, že jsem chromý a nemohu vůbec vstát.“ 5 Nabídnutou hrušku doopravdy snědl a natáhl ruku po druhé, kterou mu onen mládenec nabízel. 6 Když ho mladík znovu povzbuzoval, aby vstal, nemohl vstát, protože se stále ještě cítil nemocný. 7 Ale jakmile vztáhl ruku po hrušce, ten samý mladík, který mu ji dal, uchopil ho za ruku, vyvedl ho ven a zmizel mu z očí. 8 Když si chlapec uvědomil, že je zdráv a neporušený, začal hlasitě volat a všem ukazovat, co se s ním stalo.
134. 1 Ženu z vesničky Coccorano3 přinesli k hrobu slavného otce na nosítkách, protože mimo jazyk nebyla s to používat žádného údu. 2 Za malou chvíli po tom, co dlela u hrobu přesvatého muže, zvedla se zcela zdráva.
3 Jiný občan z Gubbia přinesl v koši k hrobu svatého otce svého ochrnutého syna a dostal ho zpět úplně zdravého. 4 Byl tak zmrzačený, že měl nohy jakoby přirostlé k hýždím a úplně vysušené.
135. 1 Bartoloměj z města Narni, velmi chudý a nuzný muž, usnul jednou ve stínu ořešníku. Když se probudil, byl tak ochrnutý, že vůbec nemohl chodit. 2 Nemoc se stále horšila, holenní kost a chodidlo mu slábly a úplně seschly. Ani říznutí nožem necítil a také vůči pálení byla noha necitlivá. 3 Ale přesvatý František, pravý milovník chudých a otec všech ubohých, se mu zjevil jedné noci ve snu a přikázal mu, jat soucitem z takového utrpení, aby se šel vykoupat, že ho tam zbaví jeho nemoci. 4 Probudil se a nevěděl, co má dělat. Proto vyprávěl biskupovi města po pořádku celé vidění. 5 Biskup ho povzbudil, aby pospíchal vykonat nařízenou koupel, a požehnal mu. 6 Muž se o berlích vydal na jmenované místo, jak nejlépe mohl. 7 Když tak ztrápeně putoval, vysílen značnou námahou, uslyšel hlas4: „Jdi v pokoji Páně. Já jsem ten, kterému ses svěřil.“ 8 Když se blížil k cíli, sešel z cesty, jelikož byla noc, a znovu uslyšel hlas, který mu řekl, že nejde správnou cestou. 9 Poradil mu také, kudy a jakým směrem má k lázni jít. 10 Když na místo došel a sestoupil do koupele, cítil, jako by se ho jedna ruka dotkla na chodidle a druhá na holení kosti a lehce ji narovnávala. 11 Hned vyšel z koupele zdráv, chválil a velebil všemohoucnost Stvořitele i jeho služebníka, blaženého Františka, který mu dal takovou milost a sílu. 12 Vždyť byl šest let mrzákem a žebrákem a už byl pokročilého věku.
1 Ve středověku bylo rozšířenou formou zbožnosti přinášet jako jakýsi obětní dar figurku z vosku, z chleba či z kovu o velikosti nebo o váze toho, za něhož se prosilo.
2 Není zřejmé, zda jde o Montenero u Perugie, u Todi nebo u Rieti.
3 Vesnice mezi Gubbiem a Assisi.
4 Srv. Sk 9,4.