XII. kapitola

O smrti1 blaženého Františka, o zázracích a svatořečení

46. 1 Když uplynulo dvacet let od doby, kdy blažený František přilnul k evangelní dokonalosti, přál si milosrdný Bůh, aby si odpočinul od svých námah2, 2 protože mnoho se namáhal v nočním bdění, v modlitbách a v postech, v úpěnlivých prosbách, v kázání, na cestách a v starostech3 i v soucitu s bližními. Odevzdal totiž celé své srdce Bohu, svému Stvořiteli, amiloval ho celým svým srdcem, celou svou duší a celým svým nitrem. 3 Boha totiž nosil ve svém srdci, chválil ho ústy a oslavoval ho svými činy. 4 A když někdo vyslovil Boží jméno, říkával: „Nebe i země by se při tomto jménu4 měly klanět.“

5 Protože se zachtělo Pánu ukázat lásku, jakou ho miloval, vtiskl do jeho rukou, nohou a boku rány svého milovaného Syna. 6 A protože služebník Boží František toužil vstoupit do svého domu a do místa, kde má příbytek jeho sláva5, Pán ho zavolal k sobě a on k němu slavně odešel.

Potom se stala mnohá znamení a zázraky v lidu, díky nimž změkla srdce mnohých lidí, kteří se zatvrdili vůči tomu, co se Pánu zachtělo ukázat na svém služebníku, 8 a tito lidé říkali: „My, pošetilci, jeho život jsme pokládali za nesmyslný a jeho konec za bezectný. 9 Hle, jak je připočten k Božím synům a jeho úděl je mezi svatými6.“

47. 1 Ctihodný pán a otec, pan papež Řehoř, světce, kterého miloval za jeho života, uctil také po jeho smrti. 2 S kardinály přišel na místo, kde bylo světcovo tělo pochováno, a zapsal jej do seznamu svatých7.

3 Proto mnozí mocní a vznešení mužové opustili všechno a obrátili se k Pánu spolu se svými manželkami, syny a dcerami a celou svou rodinou. 4 Manželky a dcery žijí uzavřené v klášteře; 5 muži a synové přijali hábit menších bratří.

6 Tak se vyplnilo ono slovo, které bratřím předpověděl: „Zanedlouho k nám přijde mnoho moudrých, rozvážných aurozených8 a budou bydlet s námi.

 Další

1 I tato legenda používá pro označení smrti sv. Františka latinské slovo „transitus“.

2 Srv. Zj 14,13.

3 Srv. 2 Kor 6,5; 11,26-28.

4 Srv. Flp 2,10.

5 Srv. Žl 25[26],8.

6 Mdr 5,4-5.

7 Ke slavnostní kanonizaci došlo 16. července 1228. Srv. 1Cel 121-126.

8 Srv. 1 Kor 1,26.