4. V té době Pán otevřel svou dlaň1, aby tímto požehnáním naplnil i ostatní. Dává Františkovi následovníky a druhy, které šťastný otec vychovává zbožným životem, učí je zachovávat evangelní dokonalost, přivlastnit si slávu nejvyšší chudoby a kráčet po cestě svaté prostoty. Všechny vybízel k pokání a Boží slovo hlásal spíše prostými slovy, ale s velkodušným srdcem. Všechna kázání začínal přáním pokoje a spásná milost přání pokoje ho ve všem předcházela. Proto mnozí, kteří pokoj, a tím i spásu nenáviděli, působením Páně2 přijali pokoj celým srdcem a stali se syny pokoje a služebníky věčné spásy. Vskutku mnozí urození i prostí, duchovní i laici šli v jeho šlépějích, a pohrdnuvše slávou světa, vložili si na šíji Boží jho.

Další

1 Srv. Přís 31,20.

2 Srv. Mk 16,20.