3. Lidé ho uráželi, házeli po něm bláto i kamení, ale on se pevně držel Boha a k tomu všemu se stavěl jako hluchý. Jednoho dne, když v evangeliu vyslechl to místo, kde se mluví o tom, jak Pán posílá učedníky, aby kázali, ihned se rozhodl ze všech sil toto zachovávat. Vyzul si boty, oblékl si chatrnou tuniku a opasek vyměnil za provaz, i to zbývající z evangelia, dokud žil, se snažil co nejpečlivěji do písmene naplnit. Opustil rodinu a pro svět mrtvý se beze strachu vydává na cestu. V zimě ho chytili loupežníci a nahého jej hodili do sněhu. Uchýlil se do nějakého kláštera, ale i tam jím pohrdali, a tak bez ničeho přišel a nahý odešel. V té době sám sebou čím dál tím víc pohrdal, odešel k malomocným, aby s velkou péčí ošetřoval ty, na které se předtím díval s velkým odporem. Čistil jim vředy, omýval hnisavé rány, objímal na nich to, co se ostatním hnusilo.

Další