Kapitola 29 - Souhlas Chudoby

1 Při těchto slovech se hnulo srdce1 paní Chudoby, a protože je jí vlastní stále se slitovávat a vždy ušetřit, nemohla se již zdržet, přiskočila, objala je, každému dala políbení pokoje a řekla: 2 „Hle, již jdu2 s vámi, moji bratři a synové, neboť vím, že skrze vás mnohé získám.“

3 Blažený František se nemohl od radosti ani vzpamatovat a začal nahlas chválit Všemohoucího, který neopouští ty, kteří v něho doufají, a pravil: 4 „Dobrořečte Pánu všichni jeho vyvolení, radujte se a vzdávejte mu díky3, neboť je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné4.“

5 A sestupovali z hory a vedli paní Chudobu na místo, kde se přebývali; bylo totiž kolem poledne5.

 Další

1 Srv. Gn 43,30.

2 Srv. Zj 22,7.12.

3 Srv. Tob 13,10.

4 Žl 105[106],1; 135[136],1.

5 Srv. Jan 4,6.