Kapitola 16 - Chamtivost

1 „Tou je chamtivost, čímž se rozumí nezřízená touha po získávání či udržení si bohatství. 2 Dali jí zbožnější jméno, aby nevzbudili dojem, že mě zcela opustili, neboť s mou pomocí se pozvedli z prachu a byli pozvednuti z bláta. 3 Přátelsky se mnou o ní mluvili, avšak jejich lstivost byla horší než hněv. 4 A i když zpustošení města, položeného na hoře, se nemůže skrýt1, přesto jí dávali jméno Rozumnost či Starostlivost, ač takovou rozumnost je třeba spíše nazývat popleteností a takovou starostlivost, která je zaopatřením se všemi dobry, spíše zhoubným zapomněním.

5 Říkali mi: »Tvá je moc, tvé je království2, neboj se! 6 Je dobré být horlivým ve zbožných skutcích, zdržovat se i dovolených požitků, podělovat potřebné, dávat něco chudým.«“

 Další

1 Srv. Mt 5,14.

2 Srv. 1 Kron 29,11.