PROLOG

Ve jménu Páně. Amen.

Začíná předmluva k životu blaženého Františka.

1. Chci vyprávět po pořádku, ve zbožné úctě a veden jen pravdou skutky a život našeho přeblaženého otce Františka. Protože si však všechno to, co František činil a učil1, nikdo úplně dokonale nepamatuje, snažil jsem se alespoň vyložit na příkaz slavného pana papeže Řehoře2, jak nejlépe mohu, všechno, co jsem z jeho úst sám slyšel, nebo co jsem poznal od věrohodných a spolehlivých svědků – i když jen prostými slovy3. Kéž bych si zasloužil být učedníkem toho, který se vždy, když mluvil, vyhýbal hádankám a neznal řečnické ozdoby!

2. Všechno, co jsem o tomto blaženém muži mohl shromáždit, jsem rozdělil do tří knih. Všechny jsem je rozdělil na kapitoly, aby různost příběhů nerušila časové uspořádání4 a nezpochybnila pravdu. – A tak první kniha líčí dějinný sled událostí a přitom se věnuje hlavně čistotě jeho blaženého chování a života, jeho svatým mravům a spásonosným naučením. Je do ní vloženo i několik málo z jeho četných zázraků, které ještě za jeho pozemského života skrze něho Pán, náš Bůh, milostivě vykonal. – Druhá kniha vypravuje o jeho činech od předposledního roku jeho života až do jeho blažené smrti. – 5 Třetí kniha obsahuje mnoho zázraků, i když ještě více jich neuvádí, které přeslavný světec s Kristem kralující v nebi koná na zemi. Také se zde líčí úcta, čest, sláva a chvála, kterou ho přezbožně zahrnul šťastný papež Řehoř a s ním i kardinálové celé svaté římské církve, když ho zapsali do seznamu svatých5. – Dík buď všemohoucímu Bohu, který se vždy tak láskyplně a obdivuhodně zjevuje ve svých svatých6.

Konec předmluvy.

 

1 Srv. Sk 1,1.

2 Hugolin hrabě ze Segni se stal kardinálem roku 1198, biskupem v Ostii a Velletri pak roku 1206. Za papeže byl zvolen 19. března 1227 a přijal jméno Řehoř IX. Zemřel v Římě 22. srpna 1241. Byl přítelem sv. Františka, který si ho sám vyžádal jako kardinála-protektora od papeže Honoria III.

3 Navzdory tomuto tvrzení Tomáš z Celana používá ve svém životopise vybroušeného jazyka, který se nevyhýbá biblickým přirovnáním a je řečnicky propracovaný.

4 Ve skutečnosti se však autor nedrží striktně chronologického sledu jednotlivých událostí. Jen v této první části shromáždil všechny události, ke kterým došlo do září 1224.

5 K této události došlo 16. července 1224 před kostelíkem sv. Jiří v Assisi a celé církvi to pak bylo ohlášeno bulou Mira circa nos, která byla podepsána 19. července 1224 v Perugii.

6 Srv. Žl 67[68],36.