XVI. kapitola

O šílených a posedlých

150. Petrovi z Foligna, který se jednou vydal navštívit chrám blaženého Michaela a okusil vodu z nějakého pramene, se zdálo, že do sebe vpil démony. Od té doby byl už tři roky posedlý, na těle byl rozdrásán, mluvil to nejhorší a konal úděsné věci. Nakonec, jakmile se rukou dotkl hrobu blaženého otce a pokorně vzýval moc svatého otce, byl od démonů, kteří ho krutě trýznili, zázračně osvobozen.

151. Jedné ženě z města Narni, která v sobě měla démona, sv. František ve snu přikázal, aby se přežehnala znamením kříže. Když se ona, zbavena rozumu, pokřižovat nedovedla, přežehnal ji znamením kříže blažený otec a všechno ďábelské utrpení zmizelo.

152. V Marittimě nějaká žena trpěla pět let zmatením mysli a přišla o zrak i o sluch. Šaty si rvala zuby, neměla strach z nebezpečí ohně ani vody, a navíc jí působila příšerné utrpení padoucnice. Jedné noci, když se Boží milosrdenství rozhodlo smilovat se nad ní, usnula zdravým spánkem. V něm spatřila blaženého Františka, jak sedí na překrásném trůnu a že ona, skloněna před ním, ho pokorně prosí o uzdravení. Když dosud jejím prosbám nevyhověl, učinila žena slib, ve kterém se zavázala, že prosícím pro jeho lásku almužnu neodepře, dokud bude mít majetek. Světec smlouvu ihned přijal, protože kdysi sám s Bohem uzavřel podobnou, učinil nad ní znamení kříže a vrátil jí úplné zdraví.

153. U jedné dívky z Norcie, když byla po dlouhou dobu sužována nemocí, se nakonec zjistilo, že je trýzněna démonem. Často totiž skřípala zuby a sama sebe drásala, nevyhýbala se srázům ani se nebála nebezpečí také ztratila řeč a vládu nad svými údy a nic nekonala rozumně. Její rodiče, zničeni rodinnou hanbou, ji přivázanou na lehátku dopravili na oslu do Assisi. Když ležela natažená v den Obřezání Páně před oltářem svatého Františka, zatímco se konaly slavnostní bohoslužby, náhle kdovíco zlořečeného vyplivla. Pak se postavila na podlahu, a když políbila oltář svatého Františka, byla vší nemoci docela zbavena a pronesla toto slovo: „Chvalte Boha a jeho svatého.“

154. Syn jednoho šlechtice byl sužován neméně strašným jako bolestným utrpením padoucnice. Měl pěnu u úst, na všechno se díval s hrozným výrazem a neschopen ovládat údy vyplivoval kdovíco ďábelského. Rodiče volali k Božímu světci, prosili o lék a ubohého syna odporoučeli jeho slitovnosti. Proto se přítel slitovnosti jedné noci zjevil spící matce a řekl jí: „Teď jsem přišel, abych zachránil tvého syna.“ Na to slovo se matka probudila, s třesením vstala a svého syna nalezla zcela zdravého.

155. Soudím, že nemá být zamlčeno, jak podivuhodnou mocí proti démonům [sv. František] za svého života zazářil. Když jednou muž Boží zvěstoval nebeské království ve vesnici San Gemini, přišel jako host k jednomu bohabojnému muži, jehož žena, jak bylo všem známo, byla sužována démonem. Když za ni blaženého Františka prosili, obával se lidské chvály a naprosto odmítal to udělat. Nakonec, když na něho naléhali mnohými prosbami, postavil do tří rohů tři bratry, kteří byli s ním, aby se modlili, a do čtvrtého ustoupil k modlitbě sám. Když dokončil modlitbu, přistoupil s vírou k ženě, která velmi trpěla, a démonu poručil ve jménu Ježíše Krista, aby vyšel. Ten na jeho příkaz vyšel tak rychle a zuřivě, že si muž Boží myslel, že se stal obětí žertu. Proto z toho místa se studem odešel.

Když pak znovu přes onu vesnici procházel, ona žena venku na ulici za ním volala a líbala stopy jeho nohou, aby s ní promluvil. Až když ho mnozí ujistili, že její osvobození byla skutečnost, nakonec jen pro prosby mnohých souhlasil, že s ní promluví.

156. Jindy, když byl v Città di Castello, byla jedna žena, která v sobě měla démona, přivedena k domu, kde pobýval. Stála venku, skřípala zuby a všechny častovala nadávkami. Mnozí proto světce Božího pokorně prosili za její uzdravení. Naříkali, že již dlouhou dobu jsou jejím šílenstvím sužováni. Blažený František k ní poslal bratra, který byl s ním, protože chtěl zjistit, zda jde o démona nebo ženský klam. Avšak ona, protože poznala, že to není svatý František, se mu vysmála a nic si z něho nedělala. Svatý otec byl uvnitř a modlil se. Když modlitbu dokončil, vyšel za ženou ven. Protože nemohla snést jeho přítomnost, začala se s křikem válet po zemi. Pod poslušností přikázal světec Boží démonovi, aby vyšel. Ten ihned vyšel a žena byla zdráva.

 Další