IX. kapitola

Jak byli bratři posláni do všech krajin světa

40. Poté, co kapitula skončila, požehnal všem bratřím na kapitule a určil jednotlivé bratry pro provincie, jak sám chtěl. Kdo z nich měl Božího Ducha a kazatelskou výmluvnost, ať to byli klerici nebo laici, těm dával povolení a příkaz kázat. Oni přijímali jeho požehnání s velikou radostí a s potěšením v Pánu Ježíši Kristu. Chodili světem jako cizinci a poutníci1, na cestu si s sebou nic nebrali, jen knihy, aby se z nich mohli modlit liturgické hodinky.

5 A kdekoli potkali kněze, chudého nebo bohatého, poklonili se, jak byli poučeni blaženým Františkem, aby projevili úctu.

Když pak přišla hodina večerního odpočinku, raději přijímali pohostinství u nich, než u světských lidí.

41. Když nemohli přenocovat u nich, dotazovali se, zda je v tom kraji nějaký zbožný a bohabojný muž, u něhož by mohli přijmout důstojné pohostinství. 2 A v krátké době vnukl Pán nějakému zbožnému člověku, aby v městech a vesnicích, kudy měli procházet, jim připravil ubytování, dokud by si v nich sami bratři nepostavili své příbytky.

Podle okolností jim Pán dával slova i ducha, aby pronášeli velmi ostrá slova, pronikající srdce mnohých posluchačů, a to mnohem více posluchačů mladších než starších. Ti pak opouštěli otce i matku2 i všechen svůj majetek a následovali je, když přijali hábit svatého Řádu. 5 A v té době se nejvíce v tomto Řádu naplnilo slovo Páně z evangelia, které praví: Nepřišel jsem uvést na zem pokoj, ale meč; neboť jsem přišel postavit syna proti jeho otci, dceru proti své matce3. Ty, které přijímali jako bratry, přiváděli k blaženému Františkovi, aby byli od něho oblečeni do řeholního šatu.

Podobně i mnohé ženy, panny i vdovy, přicházely po jejich kázání kajícně za nimi 10 A ptaly se: „A co máme dělat4 my? S vámi být nemůžeme. 11 Řekněte nám tedy, jak můžeme spasit své duše.“ 12 Za tím účelem zakládali v jednotlivých městech, kde to bylo možné, uzavřené kláštery, kde by ženy mohly konat pokání. 13 Určili také jednoho bratra, který by byl jejich vizitátorem a správcem5.

14 Podobným způsobem mluvili také ženatí muži: „Máme manželky, které nemůžeme opustit. 15 Poučte nás tedy, jakou cestou máme jít, abychom byli spaseni.“ 16 A oni z nich vytvořili řád, který se nazýval Řád kajícníků6, a dosáhli toho, že byl schválen nejvyšším veleknězem.

 

X. kapitola

Jak kardinálové začali být ochotni bratřím radit a pomáhat

42. Ctihodný otec pan Jan od Svatého Pavla, kardinál, který byl častým rádcem a ochráncem blaženého Františka, doporučoval všem ostatním kardinálům zásluhy a život blaženého Františka a všech jeho bratří. Po těch slovech byla jejich srdce pohnuta k lásce k bratřím a každý si přál mít někoho z nich na své kurii, ne pro službu, kterou mu mohli poskytnout, ale pro velikou úctu a lásku, kterou k nim chovali.

Když jednoho dne přišel blažený František na kurii, žádali ho jednotliví kardinálové o bratry a on jim je s laskavostí, podle jejich přání, dal.

Tehdy také zemřel jmenovaný pan Jan; a tak odpočinul v pokoji ten, který miloval svaté chudé7.

43. Potom Pán osvítil jednoho kardinála, jménem Hugolin, biskupa z Ostie, který blaženého Františka a jeho bratry hluboce miloval nejen jako přítel, ale spíše jako otec. Když o něm blažený František uslyšel, vydal se k němu. Jakmile ho kardinál uviděl, s radostí ho přijal a řekl mu: „Nabízím vám sám sebe, abych vám radil, pomáhal vám a chránil vás podle vašeho přání, a přeji si, abyste na mě pamatovali ve svých modlitbách.“

Blažený František vzdal díky Nejvyššímu, že osvítil jeho srdce k tomu, aby se nabídl za rádce, pomocníka a ochránce, a řekl mu: „Rád vás budu mít já i všichni moji bratři za otce a pána a přeji si, aby všichni bratři za vás vytrvale prosili Pána.“ Potom jej žádal, zda by se mohl zúčastnit kapituly bratří o Letnicích. On souhlasil a přicházel každý rok.

Když přijížděl, vycházeli mu v procesí vstříc všichni bratři shromáždění na kapitule. 9 A on z úcty, kterou k nim choval, při příchodu bratří sesedl s koně a šel s bratry až do kostela pěšky. 10 Tam pak k nim promlouval, sloužil mši svatou a blažený František zpíval evangelium.

 

1 Srv. 1 Petr 2,11; Řeh 6,2.

2 Srv. Mt 19,29.

3 Srv. Mt 10,34-35.

4 Srv. Sk 2,37.

5 Jde o dnešní Řád svaté Kláry, čili klarisky.

6 Dnes se tento řád nazývá Sekulární františkánský řád.

7 To bylo v létě 1215, několik měsíců před IV. lateránským koncilem.