PŘI I. NOKTURNU

9. Antifony

I. Marnostmi tento muž

živený nevhodně,

k rodičům se zachoval

ještě víc nezvykle.

II. Pravicí Nejvyššího milostí

podivuhodně proměněný,

padlým dává naději odpuštění,

sám už s Kristem blažený.

III. Stává se mírnějším

ten, jenž z nebe dostal zbraně,

ne však pro nemoc především

mravy mění úplně.

 

10. V. Pán ho miloval a ozdobil ho.

O. Oblékl mu roucho slávy.

 

11. Responsoria

I. O. Když František veřejně

přestal obchodovat,

brzy na Pánovo pole

odešel rozjímat:

koupit chce poklad evangelia.

V. Jedině Boha se ptá

na to, co dělat má;

slyší, jak nebeský pokyn mu dává.

II. O. Hned, jak prodal své pole,

v Božím díle horlivý,

chudým chce odevzdat peníze,

svobodné srdce kazící.

V. Když chudý kněz bojí se

je přijmout,

jak bezcenné je odhazuje.

III. O. Pronásledován otcem skrývá se,

a hněvu Božímu ponechává,

mezi lid snaží se vytrvale

vycházet; považují ho za blázna

vidí jeho špinavou tvář.

V. Házejí po něm bláto, kamení,

ale muž se trpělivě snaží

jak hluchý procházet.