List ministrovi

Adresátem tohoto listu je nějaký provinciál, jehož totožnost není známa. List svědčí o velkém Františkově pochopení pro bratry a o jeho smyslu pro realitu života při formaci bratří. Jeho důležitost spočívá především v oblasti duchovní, i když poskytuje také cenné informace o hierarchickém uspořádání Řádu, o zákonodárné moci kapitul a o poustevnách. Styl i způsob vyjadřování je typicky Františkův, proto lze tento list vzhledem k jeho důležitosti postavit po bok Františkově Závěti. V rukopisech nacházíme tři typy úvodů k tomuto listu: 1. List blaženého Františka jistému ministrovi. 2. Toto je list, který napsal blažený František generálnímu ministrovi, tj. bratru Eliášovi. 3. List, který poslal blažený František generálnímu ministrovi o tom, jak se zachovat vůči podřízeným bratřím, kteří zhřeší těžce nebo lehce. V první části svého listu radí František provinciálovi, který se dostal do obtíží ve vztahu k bratřím, jak se má zachovat. Ve druhé části pak připravuje změnu stávající řehole, aby i ostatním bylo zcela jasné, že milosrdenství je základním principem jednání v podobných případech. Vzhledem k této skutečnosti lze usuzovat, že tento list byl napsán před svatodušní kapitulou r. 1223.

 

Bratru N., ministrovi. Pán ať ti žehná1.

Říkám ti, jak mohu, ohledně záležitosti tvé duše, že to, co ti brání milovat Pána Boha, a kdokoliv ti v tom bude překážet, ať už bratři nebo ostatní, i kdyby tě napadali, to všechno máš považovat za milost. A2 tak chtěj a ne jinak. To považuj za pravou poslušnost vůči Pánu Bohu i mně, protože vím jistě, že toto je pravá poslušnost.

A miluj ty, kdo ti tak činí. A nechtěj od nich nic jiného, než kolik ti Pán dá. A v tom je miluj; a nechtěj, aby3 byli lepšími křesťany. A to ať je ti víc než poustevna.

A v tom chci poznávat, zda miluješ Pána a mě, jeho i tvého služebníka, budeš-li toto konat: aby totiž nebyl žádný bratr na světě, který by zhřešil, jakkoliv velice by mohl zhřešit, aby až pohlédne do tvých očí, nikdy neodešel bez tvého milosrdenství, jestliže milosrdenství hledá. 10 A kdyby milosrdenství nehledal, ty se ho zeptej, chce-li milosrdenství. 11 A i kdyby potom tisíckrát před tvýma očima zhřešil, miluj ho více než mě proto, abys ho přitáhl k Pánu; a vždycky měj s takovými slitování. 12 A až budeš moci, oznam kvardiánům, že ses pevně rozhodl takto jednat.

13 Ze všech pak kapitol, které jsou v řeholi a které hovoří o smrtelných hříších4, s Boží pomocí o svatodušní kapitule po poradě s bratřími vytvoříme kapitolu podobnou této: 14 „Kdyby někdo z bratří, podněcován nepřítelem, smrtelně zhřešil, ať je pod poslušností vázán obrátit se na svého kvardiána. 15 A všichni bratři, kteří by věděli, že zhřešil, ať ho nezahanbují ani se ho nestraní, ale ať jsou k němu velmi milosrdní a drží ve velké tajnosti hřích svého bratra; protože lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní5. 16 Podobně ať jsou pod poslušností zavázáni poslat ho spolu s průvodcem ke svému kustodovi6. 17 A sám kustod ať se o něj milosrdně postará tak, jak by sám chtěl, aby bylo postaráno o něj, kdyby byl v podobné situaci. 18 A pokud by upadl do nějakého všedního hříchu, ať se vyzná svému bratru knězi. 19 A nebude-li tam kněz, ať se vyzná svému bratrovi, dokud nebude mít kněze, který by ho kanonicky rozhřešil, jak bylo řečeno. 20  A tito ať nemají moc uložit mu jiné pokání než toto: Jdi a už nechtěj hřešit!7.“

21  Tento dopis, aby se mohl lépe zachovávat, měj u sebe až do Svatodušních svátků; tam budeš se svými bratry. 22 A s pomocí Pána Boha se postaráte, aby toto i vše ostatní, co je v řeholi nedostatečné, se doplnilo.

 

1 Srv. Nm 6,24.

2 Pro sv. Františka je typické, že často začíná větu spojkou „a“.

3 Některé rukopisy dodávají: kvůli tobě, což je také nejlepším vysvětlením této věty.

4 Srv. NepŘeh 5; 13; 20.

5 Mt 9,12.

6 List je psán v době, kdy ještě terminologie ohledně představených nebyla ve Františkově řádu vytříbená - v tomto případě kustod znamená provinciál.

7 Srv. Jan 8,11.