Pozdravení blahoslavené Panny Marie

Ačkoliv nelze určit datum vzniku této Františkovy modlitby, není pochyb o tom, že je jeho dílem. Svědčí o tom i Tomáš z Celana: Ježíšovu matku zahrnoval velikou láskou, protože se skrze ni Pán vší velebnosti stal naším bratrem. Věnoval jí zvláštní chvály, na ni se obracel prosbami, jeho srdce ji pozdravovalo tak často a vroucně, že se [to] ani vypsat nedá (2Cel 198). Tato modlitba je složená z invokací jak biblických, tak patristických. Sv. František je ale učinil natolik svými, že je těžké poznat, odkud pocházejí. Zdá se, že tato modlitba by mohla být jakýmsi volným pokračováním Pozdravení ctností, neboť i v rukopisech bývá řazena hned za něj. V rukopisné tradici bývá tento text nejčastěji nazýván: Pozdravení Panny nebo Pozdravení blahoslavené Panny uspořádané blaženým Františkem.

 

Zdráva buď, Paní, svatá Královno,

svatá Boží Rodičko, Maria,

[ty] jsi panna, která se stala chrámem1,

vyvolená nejsvětějším Otcem z nebes,

[ta], kterou posvětil spolu se svým nejsvětějším milovaným Synem

a svatým Duchem Utěšitelem,

[ta], v níž byla a je

všechna plnost milosti a všechno dobro.

Zdráva buď, jeho paláci2;

zdráva buď, jeho svatostánku;

zdráva buď, jeho dome!

Zdráva buď, jeho šate;

zdráva buď, jeho služebnice;

zdráva buď, jeho Matko!

A [buďte zdrávy] i vy všechny svaté ctnosti3,

které skrze milost a osvícení Ducha svatého

jste vlévány do srdcí věřících,

abyste [je] z nevěrných

udělaly Bohu věrnými.

 

1 Latinské virgo ecclesia facta se dá také přeložit: panna, která se stala církví. V obojím případě tímto úzkým spojením církve a Panny Marie (i chrám je symbolem církve) sv. František zašel dál než ostatní světci té doby, kteří také spojovali církev s Pannou Marií, ale ne tak výrazným způsobem jako on.

2 Verše začínající pozdravným ave budí silný dojem pozdravů rytířských či trubadúrských.

3 Sv. František velmi neotřelým způsobem spojuje všechny svaté ctnosti s tou, která je vzorem ctnostného života.