České překlady

Český překlad spisů sv. Františka vyšel poprvé r. 1915. Postaral se o něj Leander Brejcha OFM a vyšel v Praze pod názvem Spisy a myšlenky svatého Františka z Assisi. Tento překlad vycházel z textů Hayeových, vydaných v Lyonu r. 1653, tedy z textů, které již v té době byly dosti zastaralé, v poznámkách však byla brána v úvahu i nová kritická vydání Lemmense a Boehmera.

Následovalo další vydání: Bratři menší, Spisy sv. Františka, Praha 1926.

V době totality (počínaje asi od r. 1971) přišel Jan Babtista Bárta OFM, na základě německého a italského překladu, s myšlenkou pořídit nový český překlad nejdříve Spisů sv. Františka a potom celých Františkánských pramenů. Získal k tomu kolektiv překladatelů z řad františkánských bratří i sester. Nejprve byly vydány jako čtyřsvazkový samizdat1, poté byly tajně převezeny přes hranice do Říma, kde r. 1982 vyšel v nakladatelství Velehrad – Křesťanská akademie I. díl. Druhý díl byl vydán zásluhou Radima Jáchyma OFM v r. 1994.

V současném překladu je potřeba brát v úvahu, že biblické citace někdy úplně nesedí – sv. František totiž cituje Vulgátu, zatímco současný český překlad Písma je pořízen z hebrejského a řeckého originálu. Zásadně jsme se drželi latinského znění, neboť z něho náš světec vycházel a na něj navazoval. Citace jsou psány kurzívou. Slova v [hranatých závorkách] jsou doplněna pro lepší srozumitelnost, ale v původním textu se nenacházejí.

1 Samizdatová literatura byla vydávána tajně, pomocí jednoduchých dostupných prostředků, neboť jejímu veřejnému vydání bránil komunistický režim.