Modlitba světcových druhů

CLXVII. kapitola

221. Náš blažený otče, snažili jsme se prostě, jak nejlépe nám to šlo, velebit tvé skvělé činy a ke tvé slávě ukázat aspoň některé z tvých svatých ctností. Víme, že naše slova jsou jen na újmu jasu tvých znamení, protože nestačí na to, aby vylíčila tak dokonalé činy. Prosíme tebe i čtenáře, aby vzali v úvahu naši lásku i snahu a radovali se i z toho, že výšku tak podivuhodného života nelze lidským perem vyjádřit. Kdo by byl s to, výkvěte svatosti, dát v sobě vzplanout ohni tvého ducha, nebo jej dokonce vtisknout druhým? Kdo by dovedl popsat ten neuchopitelný žár lásky, který z tebe k Bohu stále plápolal? Ale napsali jsme to z radosti nad tvou světlou památkou, abychom, dokud žijeme, mohli, co víme, i když koktavě, předat jiným. se živíš jadrnou pšenicí1, po níž jsi kdysi hladověl; už se napájíš z pramene blaha, po kterém jsi kdysi žíznil. Nevěříme, že blahobyt Božího domu by tě tak naplnil2, že bys zapomněl na své syny3. Vždyť i ten, z něhož se napájíš, na nás myslí4. 8 Táhni nás tedy k sobě, ctihodný otče, abychom běželi za vůní tvých mastí5, nás, které vidíš někdy nečinností vlažné, leností ochablé, nedbalostí polomrtvé! Po tvých stezkách tě následuje jen malé stádečko6. Náš oslabený zrak nesnese jas tvé dokonalosti. 10 Zrcadlo a příklade dokonalosti, obnov naše dny jako na začátku7 a nedopusť, aby se ti za svého života nepodobali ti, kteří jsou ti připodobněni svými sliby!

222. V pokoře nyní přednášíme své prosby před slitovností věčné Velebnosti za Kristova služebníka, našeho ministra, následovníka tvé svaté pokory, služebníka pravé chudoby, který s láskou pro lásku tvého Krista pečlivě pečuje o tvé ovečky. 2 A prosíme tě, svatý, stůj při něm a pomáhej mu, aby vždy kráčel ve tvých stopách a došel navěky té chvály a slávy, které jsi dosáhl ty!

223. 1 Z hloubi srdce tě také, dobrotivý otče, prosíme za tvého syna, který nyní, jako již dříve, pln oddanosti, psal ke tvé slávě. Sepsal také toto dílo se zbožnou úctou, jak nejlépe dovedl, a ačkoli není hodno tvých zásluh, společně s námi ti je nabízí a věnuje. Laskavě ho chraň a vysvoboď ho ode všeho zlého8, rozmnožuj v něm svaté zásluhy a dej, aby byl pro tvé přímluvy navždy přijat do společenství svatých.

224. Pamatuj, otče, na všechny své syny, na které doléhají veliká nebezpečí. Světče, ty dobře víš, jak jen zdaleka kráčejí ve tvých šlépějích. Dej jim sílu, aby vytrvali. Očišťuj je, aby se skvěli. Dávej jim radost, aby přinášeli plody! Zařiď, aby na ně byl vylit duch milosti a modlitby9, aby měli pravou pokoru, jakou jsi měl ty, aby zachovávali chudobu jako ty, aby si zasloužili takovou lásku, jakou jsi ty vždy miloval Krista ukřižovaného10, který s Otcem a s Duchem svatým žije a kraluje na věky věků. Amen11.

 

1 Srv. Žl 80[81],17.

2 Srv. Žl 35[36],9.

3 Srv. Oz 4,6.

4 Srv. Žl 113[115],12.

5 Srv. Pís 1,3.

6 Srv. Lk 12,32.

7 Srv. Pláč 5,21.

8 Srv. Mt 6,13.

9 Srv. Zach 12,10.

10 Srv. 1 Kor 1,23.

11 Srv. Zj 11,15.