O těch, kdo dávají dobrý nebo špatný příklad

CXV. kapitola

Příklad dobrého bratra a o chování starých bratří

155. František ujišťoval, že v této poslední době jsou menší bratři od Pána posláni1 k tomu, aby lidem, ponořeným do temnot hříchu, byli světlým příkladem. Říkal, že se cítí jakoby naplněn nejlíbeznější vůní a pomazán drahocenným olejem ctností, když slyší o velikých skutcích2 bratří, roztroušených po celém světě.

Jednou, v přítomnosti šlechtice z ostrova Kypru, spílal urážlivě bratr jménem Barbarus3 jednomu bratrovi. Když poznal, že se bratr těmi tvrdými slovy cítí uražen, rozhněval se sám na sebe, vzal oslí trus, cpal si jej do úst, aby jej tato žvýkala, a pravil: „Jazyk, který proti bratru stříkal jed prchlivosti, ať okusí trus.“ Když to rytíř uviděl, strnul údivem a odešel dostatečně poučen. Od té doby byl bratřím vždy k službám, jak mohl.

Všichni bratři měli ve zvyku vždy zachovávat to, že stalo-li se, že se jeden na druhého v rozčilení hrubě obořil, hned si lehl na zem a blaženými polibky pokryl nohu toho, kterého zranil, i když se bránil. Světec se radoval, když slyšel, že se jeho synové navzájem učí příkladům svatosti, a požehnáním, hodným plného souhlasu4, zahrnoval ty bratry, kteří slovem i příkladem5 přiváděli hříšníky ke Kristově lásce. Byl pln horlivosti pro duše a přál si, aby se mu v tom jeho synové zcela podobali.

 Další

1 Srv. Jan 1,6.

2 Srv. Sk 2,11.

3 Byl to jeden z prvních dvanácti druhů sv. Františka. Pocházel z okolí města Assisi.

4 Srv. 1 Tim 1,15.

5 Srv. Kol 3,17.